Chraňte si na horách oči, hrozí jim trvalé poškození!

Zimní slunce je pro zrak velmi nebezpečné. Často dokonce mnohem víc než to letní. Zrak ve vyšších nadmořských výškách ohrožuje sníh, vítr i ostré horské slunce. „Na horách sluneční brýle neslouží pouze jako módní doplněk, ale mají čistě praktický význam. Bez nich lyžaři v lepším případě riskují zánět spojivek, v tom horším i trvalé poškození zraku,“ varuje známý oční odborník Pavel Stodůlka.

Horská služba ročně v českých horách ošetří tisíce zraněných. V loňské sezoně jich bylo kolem 5700. Mezi nejčastější úrazy patří zlomeniny končetin a zranění hlavy, výjimkou nejsou ani poranění očí. K těm přitom nemusí dojít jen na svahu. Čím výše se na horách člověk pohybuje, tím je UV záření intenzivnější. Hladina UV záření se zvyšuje o čtyři procenta každých 300 metrů nárůstu nadmořské výšky. V zimě ale dochází k odrazům slunečních paprsků od sněhu, které mohou zrak potrápit víc než například pobyt u moře. Sněhová pokrývka tak může zvýšit hladinu UV záření přibližně o 90 procent na čerstvě napadaném sněhu a o 50 procent na sněhu starším.  Oproti tomu zelená tráva odráží jen zhruba tři procenta UV záření.

Zrak je třeba si chránit zejména, pokud jdeme do vyšších nadmořských výšek

Sněžná slepota i záněty
Podle přednosty oční kliniky Gemini Stodůlky by tak měly kvalitní sluneční brýle patřit do výbavy každého, kdo se na hory chystá, nejen lyžařů. „Zrak by si slunečními brýlemi měli lidé chránit i při pouhé procházce. Sluneční brýle by měly dobře sedět, dostatečně krýt oči ze všech stran, měly by být lehké, netlačit na spáncích ani za ušima a řasy by se neměly dotýkat skel. Při lyžování jsou ideální rozjasňující žluté či oranžové odstíny skel.“ Pokud tedy vyrazíme do hor bez slunečních a ochranných brýlí, koledujeme si o zdravotní problémy. Bez nich zejména lyžaři v lepším případě riskují zánět spojivek, v tom horším i trvalé poškození zraku. „Sněžná slepota vzniká v důsledku nadměrného vystavení nechráněného oka UV záření ve vyšších nadmořských výškách, kde je dávka záření zvýšena odrazem od sněhu. Projevuje se až po několika hodinách silnou bolestí a světloplachostí. Podstatné je, aby si člověk, kterého sněžná slepota postihne, oči nemnul, mohl by tak totiž postiženou rohovku ještě více poškodit. Při podezření na sněžnou slepotu je nutné vyhledat lékaře, ten indikuje anestetika a zklidňující oční mast, která bolest zmírní. Sněžná slepota po několika dnech sama zmizí,“ popsal Pavel Stodůlka.

Na ochranu očí na horách nezapomíná ani agent 007 James Bond. Buďte styloví jako on!

Neposedné čočky
Podle očního experta Stodůlky bychom na na ochranných lyžařských brýlích neměli šetřit. „Je podstatné, aby materiál, ze kterého jsou vyrobeny, byl kvalitní, aby na obličeji lyžaře dobře seděly a byly vybaveny ochrannou fólií, která brání proniknutí UV záření. Nekvalitní ochranné brýle mohou lyžaři spíše uškodit. Dojde-li totiž například během pádu či při srážce s jiným lyžařem nebo předmětem k rozbití skel, dochází velmi často k poranění oka. Desetina takových zranění má pak pro zrak sportovce doživotní následky, někdy může znamenat i ztrátu zraku.“ Co když ale nosíte dioptrické brýle a řešíte, jak to udělat, abyste si oči chránili a zároveň dobře viděli? Buď můžete riskovat jízdu jen s ochrannými brýlemi, které vaše oči chrání proti UV, větru a sněhu, ale zároveň jim chybí potřebné dioptrie, takže hůř rozeznáváte nerovnosti, můžete přehlédnout důležité značení apod. Druhou variantou je nacpat dioptrické brýle pod lyžařské brýle, což ale často znamená okamžité zamlžení skel. Ve výsledku pak brýle s mlhou vidění spíše zhoršují, než aby pomáhaly. Ideální situace je, když lyžařské brýle plní pouze ochrannou funkci a sportovec vidí ostře i bez nich. A lépe na tom nejsou ani nositelé kontaktních čoček. „Při velkých mrazech a vysokých nadmořských výškách může dojít k otoku rohovky a následnému přimrznutí čočky k rohovce. V českých podmínkách to nehrozí, zato ve vysokohorském prostředí mohou kontaktní čočky jejich nositeli zrak poškodit. Oči se v takovém prostředí totiž víc vysušují a může dojít k nedostatečnému okysličení rohovky a následnému otoku. Prvním varováním je, že lyžař vidí barevné kruhy a následně vidí rozmazaně. V takovém případě je nutné co nejrychleji čočky vyjmout a nahradit je dioptrickými brýlemi. Pokud tedy lidé nosí kontaktní čočky na horách, je dobré mít brýle stále po ruce,“ doporučil Pavel Stodůlka.

Ochranné lyžařské či snowboardové brýle kupujte vždy s helmou tak, aby k sobě dokonale pasovaly.

„Možným řešením je laserová operace, díky které se lyžař zbaví brýlí a čoček,“ radí přednosta známé oční kliniky. „Pro druhou možnost se rozhodl například reprezentant v alpském lyžování Kryštof Krýzl. Operoval jsem ho na zlínské klinice před lyžařskou sezonou v roce 2015. S kontaktními čočkami měl sjezdař špatnou zkušenost – na mistrovství světa ve slalomu se mu při startu kontaktní čočka přetočila, a na jedno oko tak vůbec neviděl. Nyní už není ničím limitovaný,“ uzavřel Stodůlka.