"Každý den se potím u válení těsta!"

Ještě před několika měsíci šéfoval lidem v kanceláři, pak se ale tento sympatický kluk s milým úsměvem rozhodl, že si splní sen. Lukáš Vašek z Opavy si nedávno otevřel originální pekárnu v Praze. V New Yorku se na sladký hybrid spojující křupavý croissant a sladkou americkou koblihu stojí fronty. V Oh Deer Bakery už si zákazníci začínají zvykat, že bez objednávky můžou odejít s prázdnou. Protože je často „sold out.“

Ještě je do zavírací doby daleko a vy už máte vyprodáno?
Je to tak. V tuto chvíli nejsem schopný vyrobit více, než je aktuální poptávka. Zákazníkům, kteří chtějí mít jistotu, že se na ně dostane, doporučuji, aby si objednali dopředu.

Jak se zrodil nápad být pekařem?  
 Nespokojenost v tehdejší práci a touha dělat něco hmatatelného a ne jenom tvořit čísla v počítači.

Proč zrovna ,,croblihy“, jaká byla ta cesta ke snu a dá se říct, že ho teď žijete?
Proč zrovna Crobliha? Donutů už bylo všude hodně, tak jsem vymýšlel co jiného. No do snu to má ještě daleko, ale dá se říct, že jsem s dosavadním průběhem spokojený.

Říká se, že pekař ten těžkej chleba má. Co vy na to, jaký je váš den?
Můj den je úplně jednoduchý, ve tři vstanu a vyrážím do pekárny, tam udělám croblihy, které následně celý den prodávám.  Po zavíračce si nachystám věci na další den a hurá domů na večeři a kolem desáté ulehám a hned usínám.

V tuto chvíli máte tři varianty croblihy, která zmizí z pultu jako první? A budou i další příchutě?
No perou se o prvenství citronový krém s malinami a karamelový krém s nutellou. ještě nabízím brownie se slaným karamelem, byl v nabídce i cruffin - další hybrid z croissantového těsta, tentokrát pečený ve tvaru muffinu. Ten je ale hrozně náročný na vytvoření, takže jsem prozatím od jeho pečení upustil. Jinak na vytváření dalších příchutí zatím není moc čas, ale tak snad se lidi dočkají už brzo.

Receptů na internetu je spousta, přesto jste jediný Čech, který s tím přišel. Máte nějakou tajnou přísadu nebo ingredienci?
Já jsem s tím přišel sice jako první, ale ostatní zjistili, že to funguje, tak je začínají dělat taky, zatím ne s tak velkým úspěchem. Ingredience tajné nejsou, spíše jde o postup, jak to těsto tvořit. Trvalo mi dlouho, než jsem přišel na ideální postup.

Celý projekt jste si vymyslel sám - od loga, přes design, dokonce jste si i vlastnoručně vyráběl vybavení pekárny. Kde berete inspiraci?
Všechno to tak nějak přicházelo samo, mám rád přírodu, takže bych řekl, že jsem čerpal z toho a celé se to v tom odráží.

Zaděláváte těsta, vyrábíte příchutě, smažíte, zdobíte, prodáváte a ještě se zvládáte usmívat. Jak se to dá zvládnout?
No řekl bych, že je teď toho tolik, že není čas se mračit. Ani jsem to snad nikdy neuměl :-) Jinak již mám na některé dny brigádníka na dopoledne, a pomalu domlouvám výpomoc do výroby, abych byl schopný uspokojit všechny zákazníky.

Všechno to zní strašně jednoduše…
Potím se každý den u válení těsta :-), zatím mi nic extra krušného nepřišlo, ale je to velký shon.

Co vám poslední dobou udělalo fakt radost? 
Radost mi dělá každý spokojený zákazník.

No a co dál? Rýsují se vám už v hlavně další nápady a projekty?
Nápady a projekty už jsou v hlavě dávno do detailu vymyšlené, ale to zatím nemůžu a nechci prozrazovat, abych to nezakřikl.