Není všechno zlato, co se třpytí

Drahé kameny a lidé k sobě patří od nepaměti. Byly a stále jsou využívány jako symbol postavení a moci, lidé k nim tíhnou pro jejich domnělé magické a léčivé účinky, ale především pro jejich krásu.

Už pralidé využívali tvrdosti drahých kamenů k výrobě pracovních nástrojů i zbraní, ženy se krášlily blýskavými šperky. Dnes se kromě šperkařství využívají nejznámější drahé kameny také v průmyslu. Investiční a šperkařské kameny zpracovává také firma OPTIMA DIAMANT v Ostravě-Hrabůvce.

Gemologie, což je věda, která drahé kameny zkoumá, rozděluje drahé kameny na dva základní typy a to organogenní a anorganické. Anorganické jsou ty typy drahých kamenů, které jsou tzv. pevné, s pevnými chemickými a fyzikálními vlastnostmi a složením. Ty se v přírodě vyskytují například v podobě minerálů nebo nerostů. Většinou se jedná o drahé kameny pocházející z nitra naší planety Země. Naproti tomu organogenní drahé kameny pocházejí například ze zvířat, nebo rostlin. Jako nejznámější zástupce organogenních kamenů lze jmenovat například jantar nebo perly. Hlavních pět světových drahých kamenů jsou: rubín, safír, smaragd, přírodní perly a pochopitelně velmi známý diamant. I když si spousta lidí myslí, že nejvzácnější drahý kámen je diamant, není tomu tak. Za krále drahých kamenů je považován rudý rubín.

My se ale budeme v prvním díle o vzácných kamenech věnovat právě nejznámějšímu z drahých kamenů – diamantu. Už Marilyn Monroe věděla, že „diamanty jsou nejlepšími přáteli ženy“. Tento drahý kámen je spojen s bohatstvím a mocí. Cesta blyštivého kamínku od jeho nálezu po vsazení do šperku je ale dlouhá a náročná. Vše začíná těžbou. Diamantová naleziště jsou kromě Evropy na všech kontinentech – v Africe, v sibiřské části Ruska, v Austrálii, v severní Americe v Kanadě a v Jižní Americe ve Venezuele nebo Brazílii. „Diamanty se těží z náplavů v řekách a potocích třeba v Guinei, Sierra Leone a Pobřeží Slonoviny a dalších afrických státech, kde je může z místních obyvatel těžit téměř každý. Dokonce se nacházejí na pobřeží na plážích Namibie, tam je ale těží nadnárodní společnost DeBeers. Největší část diamantů pochází ale z hlubinných ložisek důlní těžbou kimberlitových nebo lamproitových komínů“, přibližuje cestu za nejtvrdším nerostem gemolog Jaroslav Jiránek. Po nalezení nebo vytěžení prochází kameny tzv. sortingem, při kterém se určuje kvalita daného diamantu a rozdělí se do určitých tříd. Pokud nemá kámen zásadní vady, putuje k prodejcům suroviny a následně zpracovatelům, kteří je nejčastěji brousí, aby vznikl briliant. To dělají právě i v Ostravské firmě OPTIMA DIAMANT.

Každý milimetr se počítá

Do firmy OPTIMA DIAMANT se podle spolumajitele Jaroslava Jiránka dostávají diamanty různých velikostí. Zpracovávají se ale velmi podobně. „Musíme provést několik operací, kdy jedna operace je řezání, když základní kámen potřebujeme rozdělit třeba na dva kameny nebo případně štípání, to je v případě, že je výhodnější ho rozdělit podle štěpné plochy rozštípnutím. Poté dostává diamant základní tvar a dochází k broušení“ popisuje postupy odborník přes drahé kameny. „Základním broušením získá kulatý diamant 17 faset neboli plošek – 8 dole, 8 nahoře a horní tabulku. Následuje finální broušení. Nejznámější a nejrozšířenější je kulatý brus. Ten má 57 faset, z toho 33 na korunce, to je na horní části a 24 na pavilonu, tedy na spodní části.“

Diamanty jsou oceňovány podle takzvaných 4C tříd: Carat – Váha, Clarity – Čistota, Colour – Barva, Cut – Brus.

Při stanovení hmotnosti čili karátů se diamanty jednoduše zváží. Čím více karátů, tím těžší kámen a tím samozřejmě i vyšší cena. Vysoce se oceňují také čisté diamanty. Čistotou se míní množství vtroušených krystalů a dalších charakteristik. K zjištění stupně vnitřní čistoty, to je zda kámen nemá například „praskliny“ nebo neobsahuje příměsi jiných látek, používají odborníci lupu a mikroskop.

Ze všech vytěžených kamenů se v klenotnictví použije pouze asi pětina diamantů. Zbylých 80 procent se využívá průmyslově jako řezné nástroje nebo brusivo.

U barevnosti diamantů je to podle odborníka složitější. „Diamanty jsou nejčastěji bílé až lehce nažloutlé. Nejžádanější jsou ty bezbarvé, v přírodě se ale můžeme setkat s celou škálou barev. Od bezbarvých diamantů, přes lehce zažloutlé, až k oranžovým, růžovým, fialovým, modrým nebo i extrémně vzácným červeným kamenům. Barva diamantu se posuzuje dle barevné stupnice vyvinuté v GIA (Gemological Institute of America), která diamanty dělí dle barev za pomocí písmen abecedy od D po Z. Písmenem D jsou označeny naprosto bezbarvé diamanty“, upřesňuje Jiránek.

Diamantem k briliantu

Broušení diamantů je umění i věda o tom jak vytvořit drahokam ze surového diamantu. Lidé po staletí hledají způsob, jak diamant co nejlépe zbrousit, aby byl co největší odraz světla a tudíž se kámen ve šperku krásně třpytil. U brusu se hodnotí nejen tvar, ale i kvalita proporcí brusu – jaké jsou úhly a symetrie broušených ploch, jaká je velikost horní tabulky nebo výška jednotlivých částí. Na základě toho, se pak kamenu určí stupeň kvality brusu.

„Brusírna diamantů a drahých kamenů vznikla jako dceřiná společnost OPTIMY DIAMANT. Tento ve středoevropských podmínkách výjimečný projekt diamantových nadšenců naší firmy se stal uznávanou brusírnou nejen u nás, ale také mezi našimi obchodními partnery z centra diamantových burz v Antwerpách. Diamanty z naší brusírny dosahují běžně v hodnocení renomovaných světových certifikačních společností nejlepších možných výsledků s hodnocením kvality brusu EXCELLENT, což označuje špičkově vybroušené diamanty té nejvyšší kvality,“ říká s nadšením Jaroslav Jiránek.

Chcete mě?

Pořídit si dnes diamant není už podle gemologa jen pro ty nejbohatší. „Ty nejmenší, se zhruba milimetrovým průměrem, je možné koupit již od 500 korun. Je třeba si uvědomit, že i takhle maličký diamant má oněch 57 plošek, takže to stálo značnou práci ho vytěžit a vybrousit. Kameny kolem 3-4 milimetrů se v závislosti na kvalitě pohybují od 5 do 20 tisíc korun a to už jsou hezké kamínky, které jdou pěkně vidět.“ Pokud ale máte zájem koupit si něco „extra“, je třeba mít trezor jako strýček Skrblík. „Je to mu pár dní, co se v New Yorku dražil sto karátový zcela čistý a zcela bílý diamant a vydražil se za zhruba 22 milionů dolarů, tedy více než 540 miliónů korun,“ uzavírá s úsměvemJaroslav Jiránek.