ROZHOVORY

„Když něco dělám, tak jedině na 100 %.“

Zápasy, ve kterých můžete vidět techniky z boxu, thajského boxu, juda, řecko-římského zápasu a ostatních bojových sportů – to jsou zápasy „Mixed Martial Arts (MMA)“, což v překladu znamená smíšená bojová umění. Odehrávají se v osmihranné kleci zvané octagon a v současnosti se jedná o nejrychleji rostoucí sport ve světě. Českým nadějným reprezentantem tohoto sportu je ostravský rodák Matěj Kuzník.

Matěji, můžete se našim čtenářům hned v úvodu ve stručnosti představit?
Narodil jsem se před 23 lety v Ostravě. Dětství jsem prožil v Porubě, na střední školu jsem nastoupil do Vítkovic na obor karosář. Později jsem studoval obor Sportovní management. V dětství jsem sportoval a zajímal se o chov zvířat.

MMA není zcela tradiční a známý sport. Jak jste se k němu vůbec dostal?
Poprvé jsem se s MMA setkal jako s hrou na playstationu a hned jsem si ho oblíbil. Řekněme, že jsem byl pro něj jako stvořený, protože už odmala jsem byl dost divoké dítě, které se hodně pralo. Dlouho mi pak trvalo, než jsem našel gym, kde se MMA trénuje. Nakonec se mi to podařilo a i přes hodně „old school“ podmínky, jako například trénink přímo na parketách, jsem hned po prvním tréninku věděl, že tohle bude můj život a moje cesta.

Můžeme čtenářům prozradit, že jste v MMA velice úspěšný. Pochlubte se svými dosaženými výsledky.
Můžu se pochlubit bilancí jedenácti výher oproti pouze pěti prohrám v profi zápasech. Jsem také několikanásobným mistrem ČR v grapplingu (způsob zápasu, ve kterém má zápasník za cíl dostat svého soupeře do situace, kdy ho svým tlakem nutí souboj vzdát. Využívá k tomu techniky označené anglickým výrazem submission. Jde primárně o techniky z boje na zemi – páčení (zámky), škrcení, lámání. Grappling je v podstatě sportovní verzí MMA, která nepovoluje údery a kopy – pozn. redakce), nejmladším českým šampiónem nejprestižnější organizace v ČR GCF (Gladiator Championship fighting – pozn. redakce), česká jednička v profi žebříčku ve váze do 70 kg a v letech 2013-2015 česká jednička v profi žebříčku ve váze do 66 kg.

To jsou opravdu fenomenální úspěchy. Je někdo, kdo Vás inspiruje v tom, co děláte?
Sportovních vzorů mám celkem dost. Z MMA to bude určitě Nate Diaz, zápasník, který je neskutečný rebel a řekne na plná ústa, co si myslí. Z dalších sportů si hodně cením Jaromíra Jágra, především z důvodu, že má ve svém věku stále motivaci. Respektuji ale všechny vrcholové sportovce, kteří svému sportu obětovali život a podřídili mu naprosto vše, protože vím, jak moc je vrcholový sport náročný a jakou si může vybrat daň. Každý vidí jen to příjemné – úspěchy, slávu, atd., ale nikdo už nevidí to, co je za tím – bolest a odříkání, které zažíváme.

Zápasník jako Vy má určitě i nějaké motto, kterým se řídí ve svém životě.
Jedno moje motto je, že mám rád výzvy a žádné se nebojím. Podle toho to taky vypadá, protože rád riskuji a často se do všeho vrhám po hlavě. Dále se řídím tím, že když něco dělám, tak jedině na 100 procent.

Máte nějakou radu pro mladé, začínající sportovce, kteří to chtějí dotáhnout na profesionální úroveň?
Nepolevit a nevzdávat se, jít si za svým snem a nenechat se odradit lidmi, kteří jen kritizují a hodnotí, ale sami nic nedokázali. Musí si uvědomit, že ne vždy se daří a že hranice si vytváříme pouze ve své hlavě. Já taky začínal v době, kdy bylo MMA v plenkách, a i přes demotivaci a výsměch ostatních se mi podařilo prorazit.

Jak se díváte obecně na úroveň profesionálního sportu u nás? Je něco, co mu chybí, nebo něco, co je jenom českou specialitou?
Myslím, že je u nás sport obecně hodně podceňovaný. Mimo fotbal a hokej nemají sportovci motivaci makat, protože ví, že se daným sportem neuživí. Nebo musejí chodit do druhé práce, což je mnohokrát velmi těžké kombinovat. Jsem rád, že bojové sporty a hlavně MMA jdou neskutečnou rychlostí nahoru, a věřím, že jednoho dne nebudou muset zápasníci dělat vyhazovače a další nesmysly, aby se uživili.

Určitě máte nějaké představy o své budoucnosti, kam byste si přál, aby se ubírala. Můžete se s námi o ně podělit?
V oblasti sportu se soustředím hlavně na svoji kariéru v MMA. Po jejím skončení, zhruba kolem třicítky, bych se chtěl hodně věnovat ostatním, stát se trenérem a založit si vlastní gym. Soukromé tréninky ostatně vedu již nyní. Velice mě baví předávat své zkušenosti dál a těší mě, když vidím, jak se moji svěřenci zlepšují a že je sport opravdu baví. Ale momentálně je pro mě prioritou aktivní kariéra zápasníka. Chtěl bych být také motivací pro mládež, aby sportovala a neměla čas na flákání se po ulicích a přežírání u McDonald´s. Chtěl bych svým svěřencům předat to, co mi MMA dala – pomohla mi najít řád a dát se dokupy. A taky bych chtěl hodně cestovat. Nejlepší by bylo prozkoumat celý svět, splnit si všechny svoje sny a úkoly, které si dávám, abych se za sebe jednou nemusel stydět.

Máte vůbec čas na nějaké jiné koníčky?
Moc rád chodím do kina, k vodě nebo někam mezi lidi. Taky miluji dobrou kávu a sushi a celkově miluji jídlo, hlavně po dietě, kdy nemyslím na nic jiného, než se pořádně zasytit. Taky mám hodně rád hudbu, hlavně techno.

Jste jedním z kandidátů za stranu LEČO v obvodu Ostrava-Poruba. Co na tomto obvodu máte rád a co byste v něm naopak chtěl změnit?
Mám k Porubě velmi blízko. Vyrůstal jsem tu odmala a doposud tu žiji, mám tu spoustu přátel a známých. Mým nejoblíbenějším místem je Hlavní třída, kde v současnosti bydlím. Líbí se mi, že je tu spousta zeleně, ale taky plno podniků, kde se můžou mladí i starší lidé pobavit. Omezit bych chtěl určitě zastavárny, kterých je v Porubě nadměrné množství. Naopak bych uvítal více příležitostí pro sport, například workoutové hřiště otevřené pro veřejnost a více příležitostí pro kulturní život.

DALŠÍ ČLÁNKY Z KATEGORIE ROZHOVORY
POSLEDNÍ ČLÁNKY