„Žádné kouzelné pilulky nemáme!“

Smog trápí obyvatele Ostravy dlouhodobě. Zejména v zimě jsou ale dny, kdy se jím doslova dusíme. Co dělá smog s naším zdravím, jaké má následky i co (ne)dělat v nejhorších dnech, nám poradil praktický lékař Lukáš Knopp.

Dá se říct, že zvýšená prašnost či přímo smogová situace jde ruku v ruce s nárůstem nemocnosti lidí?
Určitě. Pozor, smogová situace ale není žádná novinka! První taková situace je popisovaná už roku 1306 v Londýně. To, s čím se v Ostravě trápíme, je právě londýnský smog.

Existuje více druhů smogu?
Ano – redukční a oxidační. Oba tvoří základní typy – letní kalifornský a zimní londýnský. Možná si vzpomenete na zahajovací ceremoniál Olympijských her v Londýně v roce 2012. Pořadatelé během něj ukazovali vznik jejich technické revoluce v 50. letech, kdy město zaplavily továrny s komíny. Zrušili tehdy tramvaje, ke kterým se pak po roce 2000 vrátili, jezdili výhradně autobusy a tak dále. Výsledkem bylo, že jim v roce 1950 zemřelo 12 tisíc lidí na následky smogu! Možná se Vám to nezdá mnoho v tak velkém městě, ale je to opravdu hrozivě velké množství lidí! Londýn pak přijal mnohá opatření ke zlepšení situace a pokračuje v nich dodnes.

Pojďme ale zpátky k nám …
U nás byla situace nejhorší kolem 70. let. Základem zimního londýnského smogu je kouř a mlha – anglicky smoke a fog - a sloučením těchto dvou slov vznikl název smog. Jedná se tedy o částečky prachu, popílku v kouři, průmyslových a městských zplodin a dalších oxidů, hlavně tedy oxidu siřičitého To je základní plyn, který nám tolik vadí při dýchání. Nejvíce zasažení jsou pak chronicky nemocní obyvatelé – lidé s chronickou plicní obstrukční nemocí, s astmatem bronchiale, chronickou bronchitidou, alergici, atopici, pacienti s vážnými nemocemi srdce a cév a samozřejmě senioři a děti, jejichž organismus je celkově citlivější na jakékoliv výkyvy.  

A jak je to s letním smogem?
Ten se začal objevovat kolem 40. let minulého století. Říká se mu kalifornský smog a hlavní roli hrají spíš zplodiny z aut, oxid dusičitý a oxid dusnatý. V létě, kdy je málo mraků a hodně slunečno, jak to bývá právě v Kalifornii, vzniká chemickými reakcemi ozón, který nám vadí v očích, v nose, v dýchacích cestách a dráždí nás. Typickým projevem je namodralý povlak nad městem.

Máte pocit, že se situace lepší?
Určitě – zejména ten zimní smog klesá! Na Ostravsku nám bohužel nepomáhá typ podnebí – severovýchodní a severozápadní vítr je vždy problémový, zejména ten z Polska, k tomu také těžký průmysl v blízkosti lidí a přemíra aut.

Dá se procentuálně vyčíslit, o kolik pacientů víc se eviduje v období smogových situací a po nich?
Procentuálně asi ne, ale je to opravdu značné. Ambulance praktických lékařů jsou v těchto dnech přehlcené. Typickým obdobím vyšší nemocnosti je začátek topné sezóny. Netýká se to ale jen Ostravy. Je to problém 80 procent českých měst, všechna jsou ohrožena smogem. A na vesnicích zase tento problém souvisí s domácnostmi, kde se spalují tuhá paliva, odpadky a podobně. K tomu přidejte nevhodné povětrnostní podmínky a smog je zase na světě. Celoevropsky umírá na smog každoročně na 20 tisíc lidí.  
Komunikujete s kolegy z jiných částí republiky. Je situace na Ostravsku horší než jinde?
Města na Ostravsku jsou na tom skutečně nejhůř. Je to výsledek urbanizace, civilizačního způsobu života a těžkého průmyslu. Toho je u nás hodně, takže od toho se odvíjí i ta horší situace.

Co nám jako lékař doporučujete dělat, když už smogové dny nastanou?
Méně větrat, minimalizovat pobyt venku. A když už, tak někde za městem. Ideálně sednout na vlak, ten je ekologický, a vyjet za město do hor. Považuji za šílence lidi, kteří ve smogových dnech běhají. Určitě bychom se měli venkovnímu prostředí spíše vyhýbat.

Co se vůbec v plicích nebo v dýchacích cestách děje, když se nadýcháme těchto zplodin?
Záleží na typu zplodiny, ale obecně můžeme říct, že jsou dráždivé – zhoršují respirační projevy banálních infektů a také na podrážděnou sliznici snáz sedne nějaký bacil. Jak už jsme říkali, ohroženi jsou zejména lidé, kteří mají chronická onemocnění.

Můžeme se nějak chránit? Existují nějaké posilující vitamíny?
Bohužel, žádné kouzelné pilulky nemáme. (smích) Pomoci můžeme zejména tak, že se budeme sami aktivně starat o zlepšení ovzduší třeba tím, že nebudeme jezdit autem, ale na kole nebo ekologickou městskou hromadnou dopravou. Pokud bydlíme v domě, budeme topit elektřinou či plynem a nebudeme spalovat žádná tuhá paliva.