Bojoval u Dukly i Jasla. Plukovník v. v. Jan Ihnatík slaví 100 let

Neuvěřitelných sto let dnes slaví válečný veterán, plukovník v. v. Jan Ihnatík. Příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR bojoval jako dělostřelec mj. u Dukly a podílel se na osvobozování Československa. Janu Ihnatíkovi v osobním dopise poblahopřála také ministryně obrany Jana Černochová. 

Plukovník v. v. Jan Ihnatík se i ve vysokém věku těší výbornému zdraví a je ve skvělé kondici. V hotelu Rudolf v Havířově mu dnes poblahopřáli primátor statutárního města Havířova Josef Bělica, zástupce velitele Velitelství teritoria plukovník Jaroslav Hrabec a ředitel KVV Ostrava plukovník Jaroslav Medek. 

„Československo pro mě bylo domovem, proto jsem chtěl za tuto zemi bojovat a bránit ji. Současně jsem byl proti okupaci a rozpadu Československé republiky,“ vzpomíná na válečné období plukovník Ihnatík, který bojoval do posledních dnů války při osvobozování Břestu na Přerovsku, kde jeho bojová cesta skončila. 

Kromě osobního dopisu s blahopřáním dnes z rukou zástupců odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany převzal také plaketu ministryně obrany a dárkový koš. 

„Moc děkuji paní ministryni za dárek, velmi si toho vážím. Přeji jí vše nejlepší ve funkci, hlavně v souvislosti s tím, co se nyní odehrává na Ukrajině,“ sdělil Jan Ihnatík. 

,,Patří vám velké poděkování a uznání. Vaše tehdejší odvaha při cestě za svobodou během 2. světové války si zaslouží obrovský respekt. Hrdinské činy vás a vašich spolubojovníků byly skutečným projevem vlastenectví,“ zaznělo z gratulantů, kteří mu popřáli především pevné zdraví, nadhled a veselou mysl. 

Rodák z Podkarpatské Rusi pochází z rodiny drobných rolníků. V Poroškově, kde se 1. března 1922 narodil, vychodil obecní školu. Rodičům současně vypomáhal s malým hospodářstvím. Po maďarské okupaci v březnu 1939 se rozhodl utéct do Sovětského svazu a bojovat v Rudé armádě. 

Po překročení hranic byl ale zatčen a odsouzen ke třem letům v nápravně-pracovních táborech. Začátkem roku 1941 jej pak deportovali na sever Ruska, do jednoho z pracovních lágrů u města Uchta. Po dvou letech na Sibiři, kde pracoval ve skupině opravářů objektů, kácel stromy a vypomáhal při senosečích, byl propuštěn. 

Okamžitě zažádal o zařazení do čs. vojenské jednotky v Buzuluku. Po základním výcviku absolvoval poddůstojnickou školu a následně dělostřelecké učiliště v Irbitu. V dalších měsících se jako příslušník dělostřeleckého pluku zúčastnil tažení čs. armádního sboru v SSSR a podílel se na osvobozování Československa. Prošel slavnými boji o Kyjev, Bílou Cerekev a Dukelský průsmyk. Jako velitel dělostřelecké baterie vedl své muže v bojích u Jasla, Liptovského Mikuláše a na území Čech. Během bojů byl také několikrát zraněn. Po válce zůstal v čs. armádě a až do důchodu působil u mnoha vojenských útvarů. Plukovník v. v. Jan Ihnatík je držitelem mnoha vyznamenání, včetně Čs. válečného kříže či Medaile za chrabrost. V roce 2011 mu byl udělen Kříž obrany státu MO.

• Odbor pro válečné veterány MO k dnešnímu dni eviduje už jen 159 veteránů z druhé světové války. K 11. listopadu 2021, na Den válečných veteránů, jich bylo ještě 187.