Úžasný Josef se vrací do Ostravy

Na scénu Divadla Jiřího Myrona se vrátil populární muzikál Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť. Jeden z nejznámějších a nejúspěšnějších muzikálů legendární dvojice Tim Rice a Andrew Lloyd Webber po celém světě baví děti a dospělé a zaručeně dostane i vás! Vedle stálic Romana Haroka a Tomáše Novotného v roli biblického Josefa, jako Faraon premiérově vystoupí Tomáš Savka a Jaroslav Rusnák. Právě s poslední zmíněnou dvojicí jsme si před obnovenou premiérou popovídali!

Josef byl v roce 1968 uveden jako krátké školní pásmo pro děti. Z písničkové revue se však během desetiletí stal nejhranější britský muzikál v historii. 
Jaroslav Rusnák: My jsme moc školních besídek neměli. První a poslední besídka, kterou jsem zažil, byla, když jsem byl v osmém ročníku základní školy. Co se ale týká tohoto představení, poprvé jsem ho viděl v režii Jozefa Bednárika a to mi hodně ovlivnilo život, protože jsem původně chtěl být jen činoherec, ale když jsem viděl to zpracování, začalo mě to táhnout víc k muzikálu.

Tomáš Savka: Já jsem nikdy patřil k těm úplně ideálním studentům. Věčně jsem měl nějaké poznámky a upozornění pro rodiče a jediné, co mě vždycky zachránilo od dvojky z chování, byla právě školní besídka. (smích) Hrál jsem od 4 let na housle, takže jsem pak vždycky všechny učitelky obměkčil, když jsem vylezl s houslemi a zahrál jsem něco nebo zazpíval. Pak se nade mnou slitovaly, protože jsem měl samé jedničky a jenom z chování bych měl dvojku. (smích)

Roman Harok jako Josef. Foto: Martin Popelář, NDM

Josef je jeden z nejhranějších muzikálů na světě. Čím si podle vás získává diváky?
Jaroslav: Je to obrovský biblický příběh o tom, že člověk, i přestože ho potká zdánlivě úplně to nejhorší, dokáže skrze víru všechno překonat. Je tam mnoho poučných momentů. Role jsou tam trochu víc vykreslené, aby bylo naprosto jasné, kdo jaký je a zajímavý je pak ten kontrast mezi Josefem a ostatními.

Tomáš: Forma podání je u Josefa jasná jak pro děti, tak pro dospělé. A divadlo je kouzelné v tom, že dokáže věci ukázat jednoznačně, nezkresleně.

Je to tedy podle představení spíš pro děti, nebo si něco odnese z představení i rodič?
Jaroslav: Vzhledem k tomu, jak silný je to příběh, určitě je pro malé i velké diváky.

Tomáš: Možná protože to byla dětská besídka dětí pro rodiče, vezme si z toho víc ten rodič.

Andrew Lloyd Webber napsal mnoho světoznámých muzikálů. Je nějaký, který si toužíte zahrát a zazpívat? 
Jaroslav: Když to přeženu, tak Národní divadlo moravskoslezské je divadlo snů, protože ty nejkrásnější kousky, které si od Andrew Lloyd Webbera můžeme představit, tady máme. V 15 letech jsem poprvé s úžasem viděl roli faraona v Josefovi, tak tady ho hraju. Ve 12 letech jsem poprvé viděl filmové zpracování Jesus Christ Superstar a zamiloval jsem si roli Šimona, dnes ho hraju! Takže mě se v Ostravě plní sny! Hraje se tady Evita a nádherné představení Sunset Boulevard. Samozřejmě se od něj dá hrát mnoho dalších krásných věcí, ale v tuto chvíli toho od jednoho autora hrajeme tolik, že je to možná i světový unikát. Místní soubor, který v Myronu hraje, na tom krásně vyrostl. Před rokem 2010 hrál převážně operetu a od té doby jsou to víc muzikály. Ale abychom mohli ještě růst, tak si dáme asi chvíli od Webbera oddychl.

Tomáš: Jak už Jarda řekl, na jednom pódiu hrajeme 4 krásné kusy od Andrew Lloyd Webbera. I já si tím plním sny, jsou to neuvěřitelné zážitky. Joe Gillis v Sunset Boulevardu nebo Che v Evitě to jsou role, na které někteří marně čekají celou svou kariéru, protože je to třeba nějak mine. A já jsem to štěstí měl a moc si to užívám.

Jaroslav Rusnák jako Faraón. Foto: Martin Popelář, NDM

Chtěli byste jít dál cestou muzikálů nebo vás teď láká činohra či něco úplně jiného?
Jaroslav: Když mám takzvaně „přemuzikálováno“, tak odpočívám ve své kapele Homo sapiens. Hrajeme funky a pro mě je to obrovský zážitek a relax. A naopak, když máme hodně koncertů, těším se zpátky do divadla. A činohru si zahraju vždycky rád. Například teď v létě jsem asistoval Tomášovi na Letních Shakespearovských slavnostech, kde jsme se potkali v Hamletovi a to bylo úžasné! Už teď se těším na příští léto.

Tomáš: Pro mě Hamlet rozhodně relax nebyl, spíš sáhnutí si na dno. (smích) Ale samozřejmě to byla krásná práce. Jinak kromě divadla vystupuju jako sólista s Hudbou Hradní stráže Armády České republiky. Hrajeme swingovou hudbu, což je takový bratranec od funky (smích), a nebo hostuju v jednom bigbandu, takže si radosti dělám i mimo divadlo. Ale pro mě je divadlo ta nejdůležitější disciplína, bez které si už život nedokážu představit.

Tomáši, vy jste z Horního Slavkova u Karlových Varů. Jaká byla vaše cesta do Ostravy? 
Tomáš: Dlouhá! (smích) Do Ostravy jsem přišel před třemi lety, ale tenkrát to bylo jen na otočku. Horní Slavkov je hornické město, přirovnal bych ho třeba ke Karviné nebo Havířovu, jen je to tady větší. Ale co mě tady opravdu překvapilo, jak dobré je tady divadlo a ještě ke všemu je to národní divadlo. Vzpomínám si, když jsem poprvé viděl den, kdy se začalo prodávat předplatné a lidi stáli řadu až za roh! To bylo jako kdysi na banány nebo maso! (smích) Tohle jsem neviděl v žádném městě v Česku, že byly takhle rychle vyprodané lístky. Tradice divadla je tady veliká a já si opravdu vážím toho, že mě ostravské publikum přijalo a jezdím sem moc rád!

Jaroslave, vy se k faraonovi vracíte. Musel jste si připomínat texty nebo to naskočilo automaticky?
Jaroslav: Moc jsem si naštěstí připomínat nemusel. Autoři si pro nás ale nachystali překvapení a to, že tři měsíce po ostravské premiéře Josefa, dopsali faraonovi novou písničku, takže v tomto ohledu jsme s Tomášem oba na startovací čáře. Ale jinak je to stejné jako v každé jiné hře – opakování je matka moudrosti a čím víc opakujeme, tím víc to mám pod kůží a měl bych to zvládnout zazpívat i když mě vzbudíte v půlnoci. (smích)

Kolik máte před premiérou zkoušek?
Jaroslav: Klasicky zkoušíme zhruba 6 týdnů, ale teď je to spíš oprašování, takže je to kratší. Celkově máme asi 12 zkoušek.

Funguje v muzikálu nápověda? 
Tomáš: Funguje a vlastně nefunguje! (smích)

Jaroslav: Ve většině muzikálů Andrew Lloyd Webbera jede hudba v kuse, písnička střídá písničku a nezastaví se nic, takže pokud člověk vypadne, tak opravdu vypadne a má smůlu. (smích)

Členové Operního studia NDM. Foto: Martin Popelář, NDM

Stalo se vám to někdy?
Jaroslav: Ano! V takovém případě jde ale člověk intuitivně dál, nějak vždycky naváže.

Co vás do konce roku ještě kromě muzikálů čeká?
Tomáš: Já musím opravit komín na baráku. (smích)

Jaroslav: Mě čeká turné s kapelou po Slovensku.

Pojďme čtenáře Leča pozvat na Josefa!
Jaroslav: Přál bych, aby to viděli všichni! Líbí se mi, že je to biblický příběh a dneska už lidi skoro knížku neotevřou a často nevědí, že v bibli jsou tak krásné a poučné příběhy. A pozval bych čtenáře Leča samozřejmě na Tomáše! Je to poprvé za 12 let, co spolu hrajeme, kdy se alternujeme. Takže přijďte, určitě si to užije celá rodina!