ROZHOVORY
Ondřej Hruška pracuje v Zoo Ostrava

"Do velkých akvárií se potápím."

Přípravy na narození už čtvrtého ostravského slůněte, rekonstrukce výběhu mandrilů, nové soupravy na projížďku safari i prezentace bezobratlých živočichů ze západní Afriky. To všechno čeká návštěvníky v Zoo Ostrava v této sezóně. Hodně práce má teď, na jaře i třiačtyřicetiletý Ondřej Hruška, který se věnuje akvaristice v zoo už 16 let.

Jak jste se dostal do ostravské zoo?
Od střední školy se zajímám o ryby, rybářství, chov chyb a vše, co s tím souvisí.  Po gymnáziu jsem vystudoval ještě Střední rybářskou školu ve Vodňanech. Jakmile se objevila informace o výběrovém řízení na místo chovatele-akvaristy v Zoo Ostrava, přihlásil jsem se a uspěl.

Co všechno je třeba znát, abyste se mohl mít na starosti akvaristiku v zoo?
Rybářská škola mi dala výborné základy pro toto povolání, přesto jsem musel spoustu věcí dostudovat. Akvaristika v zoologických zahradách a dalších veřejných institucích je většinou radikálně jiná, než domácí hobby chov. U nás v Zoo Ostrava znamená péče o „akvária“ starost o náročné obří systémy o objemech stovek až tisíců litrů.

Jak fungují tak velká akvária?
Tato akvária-nádrže nefungují jen tak samy od sebe, v zázemí za akvárii, skryté očím návštěvníků, jsou poměrně složitá filtrační a čistící zařízení. Toto je základ naší práce, starost o vodu a technické prvky. Starostí o vodu myslím i pravidelné výměny vody, testování její kvality, úpravy atd. Do velkých nádrží se musí akvaristé potápět, aby mohli čistit skla a dekorace. Technika znamená čerpadla, filtry, osvětlení… Jsou to takové malé továrny. Takže odpovídáme za všechna tato zařízení, samozřejmě za čistotu vody a za svěřená zvířata.

Jak vypadá péče o vodní živočichy?
Částí péče o zvířata je krmení. To je opravdu rozmanité. Od drobné prachové potravy pro nejmenší mláďata např. vířníci až po rybí maso, které žerou naše masožravé ryby. Ale některé druhy např. arowany nebo motýlkovci žerou hmyz. Mořské ryby potřebují mořskou potravu jako je artemie, mysis, krill. Koráli zase vyžadují speciální krmivo pro filtrátory atd.

Máte v akváriích nějaké opravdu vzácné kousky?
Chováme hodně vzácných, to znamená ohrožených druhů. V expozicích, ale především v  chovatelském zázemí chováme mnohorybích zástupců, kteří jsou na pokraji vyhubení. Z těch nejohroženějších, které úspěšně rozmnožujeme, zmiňme alespoň štikovce sakaramského, medaku Sarasinovurazboru menamskou, či parmičku minimarskou…

Jak těžké je bylo sehnat a přepravit do Ostravy? A jak si v zoo zvykaly?

Přeprava akvarijních ryb není zas až tak složitá, pokud víte, jak ji uskutečnit. Zjednodušeně řečeno, přepravují se v sáčcích naplněných vodou dofouknutých plynným kyslíkem třeba přes půl planety. V sáčcích se transportují i bezobratlí živočichové, např. koráli.

Vystupujete s vodními živočichy? Dají se naučit nějakým „kouskům“?
V zoo se už léta snažíme chovat zvířata tím pro ně nejpřirozenějším možným způsobem. To znamená bez minimálního kontaktu s člověkem, jakékoli drezúry či učení cirkusovým kouskům pro pobavení návštěvníků. Zoo už dávno není jen jakýsi „zábavní podnik“, nýbrž významnou ochranářskou institucí. Snažíme se z ní budovat instituci, kde všichni usilujeme o záchranu těch nejohroženějších druhů zvířat. Pokud se snažíme zvíře něco naučit, jedná se o „aktivity“, které třeba pomáhají veterináři k vyšetření zvířete za plného vědomí, aby zvířenemuselo být uspáno (každé uspání je spojeno s riziky), nebo naložení zvířete do přepravní bedny bez uspání, trénink slonů na pravidelnou péči o nohy ad.

Jak se péče o vodní živočichy mění s ročním obdobím?
Zima je pro akvaristiku možná překvapivě příznivější než léto. Ideální teplota pro většinu tropických ryb a bezobratlých je kolem 25 stupňů Celsia. Takže větším problémem je akvária v létě uchladit než v zimě ohřát. V letním období tak přichází na řadu klimatizace a výkonné chladiče.

Jaká je obecně podle Vás současná situace v zoo napříč celou Českou republikou, kde jsou mezery a kde naopak vynikáme?
Pokud se týká akvárií, patří ostravská zoo mezi nejlepší v Unii českých a slovenských zoologických zahrad, ale neztratí se ani ve srovnání s jinými evropskými zahradami. 

Nedávný případ, kdy tři mladí chlapci ubili v jihlavské zoo plameňáka- je dnešní mládež v zoo nevychovanější, agresivní? Setkáváte se s tím i Vy?
Necítím se tak starý, abych spílal mládeži. Děti i mladí lidé jsou podle mne stále stejní. Samozřejmě, vandalství je všude přítomné, ale není zdaleka výsadou jen mladších ročníků.

NOVINKY V ZOO OSTRAVA PRO LETOŠNÍ ROK

Výraznou rekonstrukcí prochází venkovní výběh mandrilů – vzniká zde nová konstrukce, která opicím poslouží pro pohyb, ale i odpočinek. Konstrukce se bude skládat z pěti mohutných umělých stromů vzájemně propojených větvemi, které umožní mandrilům pohyb i ve větších výškách a zároveň poskytnou návštěvníkům nevšední pohled na tato impozantní zvířata.

Novinky se chystají i na safari – letos se návštěvníci třemi rozlehlými výběhy se stády afrických a asijských kopytníků projedou v nových soupravách. Mezi zvířaty se mohou lidé těšit i na zcela nové druhy zvířat – ve výběhu Afrika to bude stádo vzácných vodušek abok, ve výběhu Indie pak tři samci kozy šrouborohé s impozantními rohy.

Po areálu se postupně instalují nejrůznější modely zvířat, které slouží pro poučení návštěvníků, protože řada zvířat byla v důsledku činnosti lidské populace vyhubena, nebo jsme jim naopak změnou podmínek umožnili expanzi, případně patří (neprávem) k méně oblíbeným zástupcům či jsou zkrátka „jen“ něčím zajímavá. Jedná se například o kostru veledaňka (největšího zástupce jelenovitých, který kdy žil, s největším parožím vůbec, z planety vymizel cca před 7 tis. lety), model robala nilského – jedné z největší sladkovodní ryby, která mimo svůj přirozený výskyt působí jako invazivní druh a nebezpečný predátor, obří dřevěný model pavouka nebo model latimérie podivné.

V Pavilonu evoluce je k vidění prezentace pestrosti bezobratlých živočichů ze západní Afriky – na stolech je nainstalovaná sbírka ulit obřích plžů západní Afriky.

Ve stejném pavilonu žije skupina vzácných kočkodanů Dianiných. Na jaře letošního roku se zde narodila tři mláďata. Tím se skupina aktuálně čítající 16 členů stala největší chovnou skupinou těchto druhů kočkodanů na světě. To je možná tip na reportáž.

Na přelomu jara a léta očekávají v zoo narození už čtvrtého ostravského slůněte. Z dlouhodobějších plánů se připravují projekty na vybudování několika nových expozic. Jsou to např. výběhy pro tygry ussurijské, expozice pro kriticky ohrožené gibony bělolící, skupinu makaků indických, průchozí voliéra pro kondory a další jihoamerické druhy nebo expozice pro tučňáky a tuleně.

DALŠÍ ČLÁNKY Z KATEGORIE ROZHOVORY
POSLEDNÍ ČLÁNKY