Telemedicína aneb Nejchytřejší nápad

Moderní technologie by měly lidem šetřit čas i peníze. Skvělým příkladem jsou telemedicínské mobilní terminály, které přinesou méně starostí a větší pohodlí pro lékaře i klienty sociálních zařízení v našem kraji. Není divu, že se tento projekt Ústavu vývoje a klinických aplikací stal absolutním vítězem pilotního ročníku soutěže Moravskoslezského kraje „O nejlepší chytrá řešení“.

Už více než dva roky provádí v řadě zdravotnických zařízení Ústav vývoje a klinických aplikací měření fyziologických funkcí klientů a pacientů za pomocí chytrého telefonu dnes již takřka dvěma desítkami přístrojů a softwarovou platformou pro částečné předvyhodnocení a komunikaci mezi lékaři a jejich pacienty. „Máme za sebou několik tisíc měření u pacientů, mezi kterými byli dospělí, senioři i malé děti. Nyní budou naše služby využívat čtyři sociální zařízení v Moravskoslezském kraji a já věřím, že tamním klientům a personálu značně ušetří čas, peníze a zlepší přístup k včasné diagnostice a záchytu jejich chorob,“ říká šéf Ústavu vývoje a klinických aplikací Norbert Schellong. A jak systém vlastně funguje?

Technici klinických aplikací spojili chytrý mobilní telefon s operačním systémem Android a takřka dvěma desítkami diagnostických přístrojů. „Můžeme pracovat s jedno- až tříkanálovým EKG, glukometrem, bezkontaktním i kontinuálním teploměrem, tlakoměrem i tlakovým holtrem, spirometrem a dalšími přístroji podle potřeby konkrétního pacienta. Mobilní terminál pak získaná data uloží do karty pacienta na sdílený server a praktický nebo odborný lékař se na ně může podívat v pohodlí své ordinace, a připravit se tak lépe na návštěvu pacienta. Má k dispozici všechny naměřené hodnoty pacienta od poslední návštěvy po následující vyšetření,“ vysvětluje nám Norbert Schellong. Přístroj by v sociálních zařízeních, zřejmě v domovech pro seniory napříč krajem, obsluhoval zdravotní nebo ošetřovatelský personál na základě plánu měření stanoveného ošetřujícím lékařem. Konkrétně by například paní Novákové jednoduše každé ráno změřili tlak a pana Kožíška by na pokoji sestřička navštívila i třikrát denně, aby mu zkontrolovala hladinu cukru v krvi. Data by se mohla okamžitě archivovat, vyhodnocovat a být k dispozici i tam, kde není dostupná lékařská péče každý den. Lékař tak má možnost vidět i dlouhodobý zdravotní stav klientů - pacientů a jeho vývoj.

„Nedostatek lékařů trápí celé Česko. Jsem proto velmi rád, že vedení Moravskoslezského kraje se rozhodlo náš projekt vyzkoušet a podpořit. Věřím, že se používání telemedicínského systému osvědčí a že bychom se časem mohli rozšířit do více sociálních zařízení po celém MS kraji,“ doufá vedoucí projektu Norbert Schellong. „Projekt začne oficiálně běžet od prosince 2017 a bude trvat po celý rok 2018. V tuto chvíli vybíráme vhodná zařízení a do konce roku budou probíhat školení práce s terminálem a přístroji, aby si je mohl personál v zařízeních co nejdříve převzít a začít s nimi pracovat,“ prozradil nám náměstek hejtmana pro dopravu a chytrý region Jakub Unucka. „Tento projekt získal nejvíce bodů a stal se právem absolutním vítězem prvního ročníku soutěže, protože je moderní, rychlý, usnadňuje práci a šetří čas i peníze, které by byly nutné například na přepravu těžce pohyblivého pacienta, pro kterého by byl navíc převoz nepříjemný nebo neproveditelný, popřípadě na cestu lékaře do specializovaného zařízení,“ dodal Unucka.

„Vyhlášením soutěže jsme chtěli dát prostor talentovaným lidem, kteří mají skvělé nápady, aby je mohli realizovat s finanční pomocí kraje právě v našem regionu a nemuseli hledat uplatnění jinde. Jsem rád, že se jich přihlásilo tolik,“ řekl při vyhlášení vítězů hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Hodnotitelská komise za inovativní projekty ocenila sedm subjektů z celkových 35, kteří se soutěže mohli zúčastnit v jedné z pěti kategorií: Debyrokratizace, Zdravotnictví, Infrastruktura, Doprava, Úspory. „Celkově na podporu inovací kraj vyčlenil 2,5 milionu korun. Projekt Ústavu vývoje a klinických aplikací získal od Moravskoslezského kraje dotaci 390 tisíc korun, což pokrývá zhruba třetinu nákladů na projekt.