Budeme zálohovat PET lahve?

Ekologické směrnice Evropské unie se stále zpřísňují a Česko hledá cestu, jak jim vyhovět. V mnoha zemích už léta funguje systém vratných PET lahví. Zda se to vyplatí i u nás bude zjišťovat společnost Karlovarské minerální vody pomocí průzkumu.

Češi v třídění odpadu patří mezi špičku. Přesto zhruba tři z deseti plastových obalů, tedy asi 16 tun ročně, stále končí zbytečně na smetišti a další tisíce kusů ve volné přírodě. Pomoci by s tím měl systém zálohování PET lahví, který úspěšně funguje například v Německu, Estonsku či Norsku. „Zpětným odběrem lze vytřídit až 98 procent PET lahví,“ uvedl na tiskové konferenci ředitel Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasquale. Právě dominantní producent minerálních vod v Česku chce jít příkladem a ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky a VŠCHT analyzují možnosti zavedení vratných PET obalů. Tým nyní zkoumá, jak by depozitní systém mohl vypadat. Podle Pasqualea je zásadní stanovení výše zálohy. Musí být totiž dostatečně vysoká, aby lidi motivovala obal do obchodu donést zpět. Systém například už 15 let funguje v Německu, kde se k ceně nápoje připlácí 15 až 25 centů za obal, tedy asi 4 až 7 korun.

Podle evropského recyklačního balíčku musí všechny členské země dodržet zásadu, že do roku 2030 se 75 % všech obalů musí vytřídit a všechny plastové obaly být recyklovatelné nebo znovu použitelné. „Odborníci se zatím v Česku zaměřili na materiálové toky, tedy na to, jak by se PET lahve zpracovávaly. Výhodou je, že by se jak třídění, tak recyklace a výroba nových lahví mohly odehrávat přímo v Česku. Kapacity zde na to jsou, jak ukázal výzkum materiálových toků,“ řekla k prozatímním výsledkům Soňa Jonášová z INCIEN. Podle jejich propočtů vyšlo najevo, že se na českém trhu ročně objeví 59 tisíc nápojových PET lahví, zpracovat jich firmy zvládnou až 70 tisíc. Znovu plastové lahve použít nejdou, jejich recyklací ale vzniká materiál na autodíly nebo části dětských plen. Nyní je podle Jonášové čas na analýzu ekonomických dopadů. „Ta by mohla být hotová na podzim. Teprve po ní bude zřejmé, zda se zálohování vyplatí.“

Plasty jsou celosvětovým problémem. Ne nadarmo se říká, že žijeme v „době plastové“. Výrazně se řeší zejména zamoření moří a oceánů, ve kterých končí ročně až 8 milionů tun plastu. Výzkumy ukazují, že v tělech téměř tří čtvrtin ryb, které žijí v hlubinách oceánu, jsou plastové částice. Ty pak spolu s rybami končí až na našich talířích. Plasty také představují 85 % odpadu na pobřeží a plážích, z toho 61 % jsou plasty na jedno použití. Do čištění vod  a pláží se zapojují tisíce dobrovolníků z celého světa. Každý z nás by měl ale začít sám u sebe – nevyhazovat plastové obaly nikde v přírodě a také zvedat a vyhazovat do košů ty, které někdo vyhodil.