3Ď a přemýšlej o odpadech!
Každý Ostravan vyprodukuje ročně téměř 400 kilogramů komunálního odpadu. Stále víc lidí o něm přemýšlí. Navíc roste množství vytříděného odpadu. Víte ale, jak se tříděný odpad dál využívá? A proč nemáme svoz odpadu zdarma? Jako třeba v Karviné?
Obaly, tiskoviny, pleny, jídlo, oblečení, drobná elektronika. Vše, co už posloužilo svému účelu, jednou či vícekrát, končí v koši. A množství odpadu, které produkujeme, stále roste. Zatímco v roce 2011 vyrobil každý z nás 315 kilo odpadků, v loňském roce už to bylo 390 kilogramů a popeláři odvezli z ostravských popelnic celkem 206 tisíc tun odpadu. „To, co lidé nevytřídí, je uloženo na zabezpečenou skládku, kde z odpadu jímáme bioplyn a vyrábíme z něj elektřinu. V roce 2017 jsme z odplyňovacích vrtů na naší skládce TKO odčerpali 2 802 tisíc metrů krychlových skládkového plynu a z něj bylo vyrobeno 4 012 MWh elektrické energie,“ vysvětluje Vladimíra Karasová ze společnosti OZO Ostrava, která se o ostravské odpady stará. Pro Vaši představu je to energie, která by na rok stačila zhruba 1 600 českých domácností, tedy třeba všem obyvatelům Brušperku. Na skládkách komunálního odpadu končí stále méně odpadu a roste množství toho tříděného. „Například v roce 2017 jsme svezli čtyři tisíce tun skla, téměř sedm tisíc tun papíru, pět a půl tisíce tun plastu a osmnáct a půl tisíce tun bioodpadu.“ Musíme se opravdu pochválit. Na přírodu myslíme skutečně svědomitě, což dokazuje fakt, že Češi jsou v rámci EU v celkové recyklaci obalů na druhém místě hned za Belgičany. Pravidelně třídí odpad 72 procent z nás. A co se s vytříděným odpadem děje dále? „Většinu surovin vytříděných na našich třídicích linkách dodáváme dalším zpracovatelům v celé ČR. Ze zbytkových plastů a dalších vytříděných spalitelných odpadů vyrábíme přímo u nás alternativní palivo pro cementárny, ale to dodáváme do cementárny v Hranicích a vápenky v Mokré, takže taky není přímo využito v Ostravě. Jediné, co je v Ostravě a blízkém okolí skutečně přímo využíváno, je kompost a zeminový substrát vyrobené na naší kompostárně ze svezené zeleně,“ dodává Karasová.
Třídit znamená udělat první krok
Přestože je třídění odpadů velmi důležité, ještě podstatnějším úkolem pro nás do budoucna bude celkově snížit svoji osobní produkci odpadů. Přemýšleli jste například někdy nad tím, kolik igelitových sáčků spotřebujete při jednom nákupu? Balíte do něj každý kousek ovoce a zeleniny? Pečivo a uzeniny? Používáte tyto sáčky doma opakovaně, nebo je po vyložení nákupu do lednice vyhodíte? Při jednom nákupu to mohou být i dvě desítky sáčků, nemluvě o ostatních obalech potravin. Všimli jste si, že většina z nich je dnes z plastu, který nemůžeme dále doma využít?
Od začátku letošního roku patří Česko k zemím EU, které přikázaly obchodníkům povinně z ekologických důvodů zpoplatňovat igelitové tašky. Mimochodem těchto států je většina. „Je potřeba si uvědomit, že každý z nás použije podle pesimistických odhadů za jeden rok na 300 plastových tašek, v mnoha případech úplně zbytečně. A jedna taková lehčí plastová taška se rozkládá přibližně 25 let,“ řekl k tomu tehdy ministr životního prostředí Richard Brabec. Vždyť je o úplně jednoduché – stačí mít v tašce vždy svoji složenou látkovou nebo síťovanou tašku a zase trochu zemi ulevíme. O velký krok dál je pak nakupování bezobalových potravin – tedy nákup do vlastních sklenic, krabiček či pytlíků. Prodejnu Bez obalu Ostrava najdeme ve Vítkovicích nedaleko sjezdu z Místecké ulice. „Aktuálně u nás najdete téměř všechny trvanlivé suroviny, potřebné k přípravě jídla nebo přímé konzumaci, jako jsou mouky, cukr, sůl, těstoviny, zrna, sušené ovoce, luštěniny, olej a tak dále. V naší nabídce jsou potraviny jak lokální, tak ze všech koutů světa, jedná se ale zejména o produkty ekologického zemědělství,“ představila nám své království majitelka Gabriela Matějovská. „Připravujeme větší nabídku olejů, do budoucna i mléčné výrobky a v rozkvětu je v naší prodejně také prodej kvalitní přírodní kosmetiky.“ Budete velmi mile překvapeni, co všechno malý krámek nabízí. Nákupem těchto potravin nepomůžete jen planetě Zemi od odpadu, ale i svému zdraví.
Zdarma, nebo za poplatek?
Ekologie se na severní Moravě skloňuje ve všech pádech. Zatímco Frýdek-Místek nabídl svým občanům MHD zdarma, Karviná šla cestou odpadů. Za jejich svoz od letošního roku platí jen bývalí dlužníci. Město tím přijde na příjmech o 28 milionů korun, podle vedení je ale 55tisícové město ve výborné finanční kondici a tuto výhodu hodlá nabízet svým občanům i do budoucna. V Ostravě se zatím nic takového nechystá. „Poplatek je 498 Kč za osobu ročně už více než 10 let, jeho zrušení ale vedení města neschvalovalo,“ říká náměstkyně pro finance a rozpočet Iveta Vozňáková a přidává další čísla: „Roční výběr poplatku se dlouhodobě pohybuje mezi 125 až 127 miliony korun. Přesto to ale náklady nepokrývá a město ze svého rozpočtu doplácí dalších zhruba 40 milionů.“ Za odpad musí v Ostravě zaplatit každý – od právě narozeného nemluvněte po stoletého kmeta, a to vždy do 30. června na účet magistrátu složenkou, SIPEM, převodem na účet nebo na pokladně. Například v Opavě se rozhodli odpustit platbu za odpad dětem a mladistvým do 18 let. Jsou ale děti a mladiství nejčastějšími dlužníky, protože jejich rodiče za ně zapomenou zaplatit? „Evidujeme každý rok asi čtyřicet tisíc neplatičů. Jedná se především o dospělé osoby, nezletilí tvoří zhruba čtvrtinu,“ vysvětluje náměstkyně. Město pak dluhy vymáhá. „Magistrát jako správce poplatku zajišťuje vymáhání těchto dluhů vlastními silami prováděním daňových exekucí na oddělení daní a cen, některé případy jsou předávány dvěma městským exekučním pracovníkům určeným pro práci v terénu.“ Dejte si tedy pozor, ať nezazvoní i u Vašich dveří.
Víte, že ...?
Některé odpadky se v přírodě rozkládají až 500 let? Nikdy mimo koše nevyhazujte plastové či hliníkové obaly, plechovky, sklo, baterie, pneumatiky či dětské jednorázové pleny, které budou zátěží pro planetu několik dalších stovek let. I žvýkačka vyplivnutá do trávy tam bude ležet dalších 50 let.
Ostrava třídí
V roce 2012 začalo OZO!!! s velkou akcí Třídění začíná doma a Ostraváci to vzali vážně! Do dnešního dne bylo rozdáno okolo 140 tisíc sad žlutých, modrých a zelených tašek, které pomáhají k naší čistější budoucnosti.