Na severní Moravě řádí spalničky

Už 45 případů onemocnění spalničkami eviduje Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje. Mezi nemocnými jsou malé děti, které ještě očkovány být nemohly i očkovaní dospělí. Podle hygieniků se jedná o největší spalničkovou epidemii na severu Moravy od roku 2000.

Aktuální stav
„K 11. dubnu 2017 bylo laboratorně potvrzeno 36 případů onemocnění spalničkami a u 9 klinických případů se na laboratorní potvrzení čeká. Celkem tedy 45 případů,“ říká mluvčí krajské hygienické stanice v Ostravě Radim Mudra. 36 případů bylo zaznamenáno na území města Ostravy, 1 případ je hlášen z okresu Frýdek- Místek, 2 případy z okresu Opava a po 3 případy byly hlášeny z Karvinska a Novojičínska. „Jedná se o 25 dětí, z toho 23 neočkovaných, které nemohly být vzhledem ke svému nízkému věku očkovány a 20 dospělých osob, v tom 7 zdravotnických pracovníků. Očekáváme, že počet nakažených ještě poroste.“

Rizikové skupiny
Nejohroženější skupinou jsou podle hygieniků maličké děti do 15. měsíce života, které ještě nebyly očkovány. „Očkování se v České republice provádí od roku 1969,“ vysvětluje ostravská epidemioložka Irena Martinková. Jak ale dodává její kolega Mudra do roku 1975 se dětem dávala jen jedna dávka očkování. „U těchto lidí je možné, že došlo k takzvanému vyvanutí protilátek. Pokud tedy má někdo obavy, může si u svého praktického lékaře nechat z krve zjistit protilátky.“ „Od zmíněného roku 1975 se očkují děti v 15. měsíci života, druhá dávka se podává po 6 až 10 měsících od první dávky. Díky očkování se Česká republika řadí mezi země s nejnižší nemocností spalničkami – ročně jde o několik případů. V řadě evropských zemí však došlo v posledních letech vzhledem k nízké proočkovanosti k epidemickému výskytu spalniček,“ dodává Irena Martínková a jako příklad jmenuje země jako je Anglie, Skotsko, Švýcarsko, Německo, Holandsko či Španělsko.

Podle krajské hygienické stanice je ohrožený kromě dětí také zdravotnický personál. Všechny ostravské nemocnice proto přistoupily k přeočkování svých zaměstnanců, což potvrzuje mluvčí Městské nemocnice Ostrava David Račák. „Bude proočkováno 80 % zaměstnanců dětského oddělení, s tím že zbylých 20 % zaměstnanců už spalničky prodělalo, to znamená, že si vytvořili dostatečné protilátky, aby se u nich už spalničky neopakovaly.“ Podle informací hygieniků by mělo být v nejbližších dnech proočkováno přes 600 zdravotnických i nezdravotnických zaměstnanců.

V posledních letech mají i čeští rodiče zájem o očkování menší, případně se snaží očkování svých dětí oddálit nebo jim jednotlivé vakcíny víc časově rozdělit. To potvrzují i lékaři ve vztahu s očkováním proti spalničkám. „Poslední dostupná data o proočkovanosti dětí napovídají, že v některých krajích a okresech České republiky klesá procento těch, které obdržely i druhou dávku vakcíny, pod potřebnou hranici 95 procent,“ říkají ve své zprávě pracovníci Státního Zdravotního ústavu. Nicméně zatím není potvrzeno, že by mezi nakaženými bylo nenaočkované dítě starší 15 měsíců. Naopak při epidemii spalniček v Ústí nad Labem v roce 2014 bylo mezi nakaženými přes 40 těch, kdo byli očkováni dvěma dávkami vakcíny, a ty mají údajně před spalničkami každého spolehlivě chránit.

Příznaky nemoci a léčba
Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Vstupní branou jsou sliznice nosohltanu a spojivek, poté se virus dostává do lymfatického systému. Od nakažení k propuknutí nemoci dochází průměrně za 13 dní, člověk je však infekční už 2-4 dny před výskytem vyrážky a ještě 4 dny po jejím ústupu.

Onemocnění spalničkami je vysoce nakažlivé a zpočátku nemá typické příznaky. „Začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek, v ústech na sliznici tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím,“ popisuje epidemioložka Martinková a dodává, že nemocný je nakažlivý již krátce před vypuknutím prvních příznaků a nakažlivost končí do 4 dnů po vzniku typické vyrážky. „Onemocnění se může komplikovat zápalem plic, zánětem středního ucha, vedlejších dutin nosních nebo zánětem mozku.“

Při léčbě je důležitý zejména klid na lůžku. V případě, že teploty neklesají a nebezpečně se blíží 40°C, musí dojít k okamžité hospitalizaci nemocného. V případě takovýchto teplot existuje totiž velké riziko vzniku vážných komplikací. Mezi komplikace spalniček patří zápal plic, zánět středního ucha či nosních dutin. Tyto komplikace jsou způsobeny dalšími infekcemi, jež napadají oslabený imunitní systémem nemocného. V naprostém klidu můžete naopak zůstat, pokud už jste onemocnění prodělali, v tomto případě totiž máte imunitu doživotní.