„Někteří kolegové byli dřív mí nadřízení na šachtě.“

Lumír Plac, bývalý horník, teď ředitel Landek Parku, největšího hornického muzea v České republice. Uhlí se tady používalo už před třiceti tisíci lety a byla tu také nalezena světoznámá Petřkovická Venuše.

V dole jste pracoval celý život, jak se cítíte v roli „šéfa“ největšího hornického muzea v zemi?
Především musím říct, že mě ta práce baví. A to zejména v současné době, kdy jsme součástí Dolních Vítkovic a patříme do party mladých lidí, kterým revitalizace technických památek není cizí. Každodenně obdivuji to nadšení mladších spolupracovníků pro tak krásnou věc (myslím tím Dolní oblast Vítkovice i Landek Park), která v Ostravě vznikla.

Znáte se s některými zaměstnanci ještě z dolu?
Převážná část zaměstnanců, především průvodci, jsou všichni bývalí havíři, jejichž práce si nesmírně vážím. Mohu říct, že tito především vnášejí do prohlídek autentičnost a zároveň přiblíží návštěvníkům svými provozními zážitky tu „havírnu“ tak, jak skutečně byla. Samozřejmě mnoho z nich znám osobně z dřívějška a někteří z nich byli dokonce mí nadřízení na šachtě.

Hornictví v kraji pomalu končí, sledujete situaci kolem OKD? A dokážete si vůbec představit severní Moravu bez uhlí? Bez horníků?
Situaci kolem společnosti OKD sleduji, jelikož jsem celý život u OKD pracoval. Útlum těžby černého uhlí v OKD není novou věcí, ale začal již v devadesátých letech minulého století, kdy se postupně uzavřely všechny šachty v ostravské části revíru. Vezměte si, že co větší šachta, to cca 4,5 – 5 tis. zaměstnanců. To víte, že je mi to velice líto. Taková je doba. Cena uhlí dle manažerů OKD, kterým věřím, šla dolů a zároveň nutno dodat, že uhlí již není tolik zapotřebí. Pamatuji dobu, kdy se v OKD těžilo cca 21 mil. tun uhlí ročně, dnes je to polovina.

Horníci teď kvůli krizi prochází řadou rekvalifikačních kurzů, jak náročné to podle Vás je, přejít z hornické profese na jinou?
Víte, havíř má jednu velkou výhodu. A to, že je velice pracovitý člověk. Je zvyklý na dřinu, na šachtě nemohli pracovat lidi, kteří touto vlastností nebyli vybaveni. Zároveň havíři byli manuálně zruční a museli si v dole poradit se vším. Pevně věřím, že takoví lidé se dokážou rekvalifikovat. Zároveň je nutné dodat, že změna zaměstnání je jiná, když Vám je 18, 20, 25 let a jste zdraví a složitější je měnit, když Vám je více než 40. Ale to je u všech povolání. U havířů je to o to složitější, že ti, kteří pracovali v dole, už také mohou mít různé zdravotní problémy.

Právě Vaše muzeum připomíná hornictví, jak a kdy vůbec vzniklo Hornické muzeum?
Moji předchůdci Hornické muzeum založili před cca 25 lety. A to si v žádném případě nemysleli, že se toto zařízení stane v tak krátké době skutečnou historií. Chtěli jen představit návštěvníkům tu obrovskou dřinu, kterou havířské povolání obnáší.

Jak náročné bylo vybudovat z muzea to co je teď - muzeum velkého ohlasu?
V OKD pracuji od poloviny šedesátých let a na Hornickém muzeu od r. 1997. Za působení mého a mých spolupracovníků se nám postupně podařilo vylepšovat naše unikátní hornické expozice, které jsme mj. obohatili o autentické fárání do dolu, byla otevřena jedinečná expozice báňského záchranářství, zprovoznili jsme důlní vláček a další. V této činnosti chceme pokračovat i nadále a postupně tak návštěvníkům představit všechny pracovní činnosti, které se v dole vykonávaly. Při založení Hornického muzea se areál rozkládal na cca 1/3 stávajícího areálu. Dnes má areál cca 35 hektarů a vystupuje pod názvem Landek Park, jehož součástí je samozřejmě Hornické muzeum.

Jaká je současnost Hornického muzea? Kolik lidí jej ročně navštíví?
Landek Park kromě představení historie hornictví dnes slouží jako příměstská rekreační zóna a nabízí také sport a relax. Návštěvníci si u nás mohou zahrát tenis na čtyřech kurtech, mohou využít sportovní halu, kterou v současné době provozuje společnost Family Gym, mohou využít cyklostezky, posílit se na nově vybudovaném workoutovém hřišti nebo se projít krásnou přírodou kolem obnoveného bývalého slepého ramene řeky Odry. V areálu se nacházejí dvě restaurace rozdílného typu, jedna tradiční – Harenda u Barborky, druhá s moderní kuchyní – BistrOpen. V současné době pracujeme na dobudování nového kempu. Areál Landek Park navštíví ročně cca 350 tis. lidí. Jen pro zajímavost – při sčítání cyklistů loni v létě projelo areálem cca 700 cyklistů za hodinu.

Jak dnešní mládež reaguje na muzeum? Nebo obyvatelé jiných regionů? Jaké jsou jejich dojmy, když sfárají u Vás do dolů?
Navštěvují nás lidé všech věkových skupin, a to z celé republiky i ze zahraničí. Je zajímavé sledovat některé návštěvníky při prohlídce důlní expozice, jak nevěřícně kroutí hlavou nad tím, že v takovém prostředí mohl někdo být celou směnu a ještě k tomu tvrdě pracovat. Přitom nepředstavujeme vzdálenou historii těžby uhlí, ale třeba pracoviště ručního rubání, kterých bylo v ostravské části revíru ještě na začátku devadesátých let minulého století cca 90%.

Jaká bude letošní sezona, co nového jste připravili?
Letošní sezóna teprve začíná. Věříme, že nebude horší než minulá, pokud jde o návštěvnost. V areálu jsou všechny objekty prohlášeny za kulturní památky ČR a jejich údržba vyžaduje nemalé finanční prostředky. V areálu i v samotných hornických expozicích je stále co vylepšovat, pokud chceme návštěvníka přilákat k opakované návštěvě. A dle ohlasů můžeme říct, že se nám to daří. Někdo si může říct, že se toho tak moc nemění. Ale v areálu probíhají stále větší či menší práce na vylepšení technických podmínek i zatraktivnění expozic (obnovili jsme původní venkovní osvětlení areálu, zpevnili jsme komunikace a parkoviště pro auta atd.). Připravujeme revitalizaci bývalého odvalu (haldy Urx), která nabídne návštěvníkům novou vycházkovou trasu po cca 11 hektarech plochy, s nádherným výhledem na Ostravu.

Jaké jsou plány muzea do dalších let?
V rámci finančních možností je naším hlavním cílem areál Landek Park dále vylepšovat a připravit tím našim návštěvníkům ojedinělé prostředí v Ostravě.