ZAHRANIČÍ

Chorvatsko

Český evergreen. Jadranská hvězda, do které se každý rád vrací. To je Chorvatsko. Stát na pomezí střední a jižní Evropy už léta láká Čechy na čisté moře, výbornou kuchyni i krásné památky.

Chorvatská republika se rozkládá na ploše 56 594 km². Její pobřeží tvoří převážnou část pobřeží východního Jadranu. Táhne se od mysu Savudrija na severu k mysu Oštri na jihu. Pobřežní čára pevniny měří 1 777 km, čára ostrovů činí 4 058 km, tedy celková délka pobřeží včetně ostrovů je 5 835 km.

Chorvatské pobřeží Jadranu je mimořádně členité, což přispívá k jeho půvabu a malebnosti. Tam, kde je pobřeží vápencové, jsou břehy vysoké, strmé. Tam, kde je naopak skalnaté

a zkrasovělé, v oblastech flyše je pobřeží nízké a písčité. Chorvatsky se takovému pobřeží říká žalo. Právě tam jsou nejkrásnější pláže, např. na Makarské riviéře.

Je jen málo zemí, které mají u svých břehů tolik ostrovů a ostrůvků jako Chorvatsko. Velkých ostrovů je 69, z nichž je trvale obydleno asi 50 a ostrůvků je 656. Největšími ostrovy jsou Krk

a Cres s rozlohou 405,78 km², po nich následuje Brač (394,57 km²). Čtvrtý Hvar je s 299 km² sice značně menší, ale zato je to nejdelší ostrov (68 km). Chorvatsko se od roku 1992 dělí na 21 žup, ty se dále dělí na opčiny (v průměru kolem 10-20) které mají podobné postavení, jako české obce. Úředním jazykem je zde chorvatština, jednotkou měny je kuna (zkratka HRK), která se dělí na 100 lip. 1 kuna je asi 3,6 Kč.

Když jsme i my měli moře

V dobách před naším letopočtem žily v dnešním Chorvatsku ilyrské kmeny, které se později stáhly na území dnešní Albánie. Od 7. století se zde začali usazovat Slované, kteří později vytvořili jednotný chorvatský stát. Za dob Rakouska-Uherska byla země pod uherskou nadvládou, a byla jediným přístupem Uherska k moři. Vzhledem k tomu, že i Česko bylo součástí Rakouska-Uherska, bylo tehdy Jadranské moře teoreticky i naše.

V té době ale také čelila výbojům z Osmanské říše. 1. prosince 1918 vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, a to spojením Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, který se na podzim 1918 utvořil z jihoslovanských území Rakousko-Uherska se Srbským královstvím, které se z v letech 1913–1918 rozšířilo o Vardarskou Makedonii, Kosovo, Vojvodinu a Černou Horu. Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem roku 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko. V roce 1990 byl oficiální název změněn na Republiku Chorvatsko a v červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem nezávislost, což rozpoutalo válečný konflikt, který se s přestávkami vlekl až do roku 1995.

2

Pod stan i do hotelu

Chorvatsko je oblíbenou turistickou destinací. Není proto divu, že zde turistický ruch vytváří až 20 % celkového HDP země.

V roce 2013 do země přijelo přes 14 milionů zahraničních turistů, nejvíce Němců, Slovinců a Rakušanů. Na čtvrtém místě jsou Češi, kterých přijíždí více než 600 000. A naše chutě se různí! Někteří nedají dopustit na velká kempingová střediska, jiní si dopřávají soukromí v pronajatých domech a někdo má zase nejradši hotely. Ať tak nebo tak, každý si v Chorvatsku najde to své. Na většině pláží v letoviscích v Chorvatsku jsou bezplatně k dispozici sprchy a jednoduché kabiny na převlékání, ale za půjčení lehátka či slunečníku se už musí platit. Běžné jsou i možnosti občerstvení přímo na plážích – plážové bary a restaurace.

V současné době turisté navštěvují především členité pobřeží Jaderského moře s mnoha ostrovy a historickými městy, jako Dubrovník, Split, Zadar, Trogir, Šibenik nebo Rijeka.

 

4

Dobroty chorvatské kuchyně

Kuchyně jadranského přímoří je zvláštní a pestrá. Jídla jsou zde ovlivněná gastronomií italskou, rakouskou, tureckou a maďarskou. Známé jsou úpravy mletého masa (čevabčiče

a ražniče). V oblasti Kvarneru a Istrie je chutnou specialitou jehněčí nebo telecí maso pečené pod tzv. pekou, což je železný poklop, pod nímž se dříve na venkově pekl chléb. Nádoba se staví do žhavého popela. Tento způsob přípravy masa se rozšířil i do dalších částí přímoří. V celém Chorvatsku jsou velmi oblíbeny smažené řízky, vepřové, ale především telecí. Pokud jsou plněné šunkou a sýrem a pak obalované v trojobalu, říká se jim záhřebský řízek.

Ryby se připravují na tři způsoby. První způsob – na roštu (na gradelama či na žaru) je pro české návštěvníky asi nejchutnější způsob úpravy. Další je úprava na brudet či brodetto, tj. dušení ryby s rajčaty, cibulí, různým kořením a bylinnými přísadami, tedy jakýsi rybí guláš. Třetím způsobem je ryba vařená – na lešo (vaří se ve vodě ochucené česnekem, petrželkou, kořením, s přidáním oleje a s dalšími přísadami).

Součástí každého hlavního chodu je jako příloha zelenina, a to opravdu hodně zeleniny, kdežto ostatních příloh – brambor, těstovin či rýže – se obvykle podává méně. Zeleninová směs tu bývá velmi pestrá: hrášek, fazolky, cukina, mrkev, brokolice, květák, mangold (blitva), rajčata, papriky.

ZADAR

Město se 75 tisíci obyvateli láká především na památky. Historická část města leží na poloostrově, který je od pevniny oddělen Zadarským kanálem. V Zadaru jsou pozůstatky

z dob římské vlády, jsou to hlavně části opevnění, z nichž však byla většina zbořena za dob rakouské nadvlády. Také se zachovalo římské fórum, chrám a bazilika a mnoho kostelů a klášterů ze středověku.

DUBROVNÍK

Přístavní město bylo v roce 1667 téměř zničeno silným zemětřesením, při němž zahynulo zhruba 5000 lidí. Po ukončení občanské války iniciovalo UNESCO rekonstrukci města. Rekonstrukce proběhla podle původních plánů, aby byl zachován styl města. Největší a nejdůležitější kulturní akcí jsou Dubrovnické letní hry. Pravidelně se konají už od roku 1950, od 10. července do 25. srpna. Jedná se o festival divadelních a hudebních představení.

PLITVICKÁ JEZERA

Plitvická jezera (chorvatsky Plitvička jezera) jsou jedním z nejznámějších národních parků v Chorvatsku. Nachází se na horním toku řeky Korana mezi horskými vápencovými masívy Velká a Malá Kapela a Pleševica. Na ploše téměř 30 hektarů se nachází 140 vodopádů, 20 jeskyň a zřídel. Krasová jezera jsou terasovitě rozložena a spojena průtoky. V bukových, jedlových, smrkových a tisových lesích tady žijí medvědi, lišky, srny a divoká prasata.

VÍTE, ŽE…

Specialitou Zadaru je likér maraskino, ochucený zvláštním druhem višně – maraskou, která

je na pobřeží Jadranu domovem. Traduje se, že ho s oblibou pil Napoleon, když oslavoval svá vítězství.

VĚDĚLI JSTE, ŽE…

V Chorvatsku je možné poslouchat stanici Českého rozhlasu Radiožurnál a chorvatské policii přijíždí pomáhat i čeští policisté?

VÍTE, ŽE…

Jediná země v Evropě, která má pobřeží členitější než Chorvatsko, je Norsko?

5

DALŠÍ ČLÁNKY Z KATEGORIE ZAHRANIČÍ
POSLEDNÍ ČLÁNKY