Vši

Vedu dceru do školy a na vstupních dveřích nelze přehlédnout tučně a velkým písmem vypsanou informaci: „Ve škole se vyskytly vši. Důkladně prohlížejte svým dětem vlasy.“ Při loučení pohlazením po jejích dlouhých vlasech letmo prohlídnu pěšinky, abych se ujistila, že se jimi neprochází žádná všivá bestie a takto uklidněná odcházím do práce. Přesto si však kladu za úkol nejvyšší priority prohlídnout její hlavu bedlivěji okamžitě po svém návratu. Při cestě autobusem se vracím ve vzpomínkách na naši loňskou dovolenou, a instinktivně se poškrábu ve vlasech.

To jsme tehdy cestovali pronajatým karavanem a při jedné z čůracích zastávek, když jsem s dcerou stála nekonečně dlouhou frontu na záchod, jsem si všimla až příliš častých zajíždění jejich prstíků do vlasů a usilovného škrábání. No to snad ne! Doufala jsem, že ji trápí jen suchá pokožka, bohužel však po plně koncentrovaném pohledu do její kštice jsem zpozorovala pohyb. Ten mě paralyzoval, byla jsem přesvědčena, že pohybující se kštice si musel všimnout každý z oné řady. Začala jsem pozorovat ostatní ženy, ty však měly v tu chvíli jedinou starost dostat se co nejdřív do své kabinky než koukat jiným do hlavy.

Čůrací zastávka se tím poněkud protáhla, nedala jsem dceři pokoj, dokud jsem nezlikvidovala poslední všivou veš. Tím se však odstartoval táhlý boj s těmito zákeřnými stvořeními, které by si zasloužily zbraně hromadného ničení. Nebýt současného poškození mého dítěte, neváhala bych je použít.

Vši, ač byly po několika týdnech usilovného boje a kombinování různých prostředků, z nichž naprosto každý sliboval okamžitou smrt jak živým, tak líhnoucím se krvelačným stvůrám, se se stejnou samozřejmostí objevily o několik měsíců znovu.

Šlo o boj s větrnými mlýny, který jsem začala po opakované likvidaci považovat za předem prohraný. Vši začaly být rezistentní na lékařské produkty, jež si zakládaly na nejnovějších výzkumech. Horší než vši jsou zmutované vši, které se aplikovaným prostředkům smějou až se za břicho popadají.

Každý další boj s nimi si vyžádal i vyšší spotřebu alkoholu, jakmile jsem objevila ať pochodující veš, nebo její zárodek, už jsem otevírala láhev, brala do ruky potřebný nástroj – nůžky a odstříhávala ty bestie od jejich zdroje potravy. Končilo to mým vyčerpáním a stavem, kdy se mi po několikáté skleničce vši začaly množit namísto toho, aby jich ubývalo.

Takhle to dál nejde. Vši se stále vrací a ze mě se stává alkoholik. Vytáčím číslo kamarádky, mající doma dvě dlouhovlasé princezny a doufám, že mi při domluveném víně prozradí zaručený recept jak se všema všima skoncovat nadobro.

O pár dnů později, při již druhé skleničce rulandského šedého mi prozrazuje způsob, s jakým se dá s nimi zatočit. Stačí k tomu jen dvě věci, které nechybí v žádné domácnosti – olej a mikroténový sáček. Olejem se vlasy důkladně promastí, čím více, tím lépe, poté se hlava pokryje sáčkem a nechá se působit hodinu. Vši se krásně po tuto dobu postupně dusí, a to v jakékoli fázi svého vývoje. Poté se vlasy několikrát umyjí běžným šamponem a je po problému.

Nechtělo se mi věřit, že to může být tak snadné. Hned další den beru do rukou řepkový olej, kterým zalévám vlasy, obaluji do sáčku a s napětím očekávám výsledek. Po hodině se nestačím divit – vši vyplavaly na povrch, stačilo protřepat vlasy a mrtvé nebo omráčené padaly do umyvadla.

Jelikož jsme se ale už škrábali doma všichni, takto opatření sáčkem na hlavě jsem zasedla před televizí také já s manželem a synem. Pohled to byl jak pro bohy, tři zoufalci, s mastnou hlavou a ručníkem přes záda, abychom eliminovali znehodnocení sedačky. Že jsem byla všechno, jen ne sexy, mi vynahrazovala ta jistota, že tento způsob je již ověřenou úspěšnou likvidací něčeho, co se zabydlelo v našich hlavách.

A jaký byl výsledek? U nás tří se naštěstí nic podobného nezabydlelo. Přesto všechno jsem již dopředu dostatečně dobře zásobena lahvemi oleje. Zkuste si ještě něco zkusit vy paraziti, už vím jak na vás.

Přistihuji se, že se opět škrábu. Že vy také?  A máte olej? :-)