Přihlašujete se do veřejných Wi-fi sítí? Pak jste v nebezpečí!

Když se pohybujeme na síti, vždy nám hrozí riziko, že příjdeme o svá drahocená osobní data. A nejen to. Mohou se dostat do špatných rukou. Kdo z nás se nikdy nepřipojil na veřejnou Wi-fi a jen tak ledabyle neodklil upozornění o špatném zabezpečení? Děláme to denně.

Bezplatné bezdrátové připojení je k dispozici v obchodních centrech, kavárnách, restauracích, hotelech, na zastávkách nebo třeba ve školách. 95 % lidí ale netuší, jak moc riskují připojením na dané sítě. Číhají tam na nás řady hrozeb.

Co se vám může stát?

V létě vyráží většina z nás na dovolené. Při čekání na spoj se na letišti připojíte k veřejné Wi-fi, abyste zjistili, jaké je počasí v cílové destinaci. Objednáváte si z e-shopu potraviny a termín dodání nastavíte za dva týdný, protože dříve doma nebudete. Zavoláte do práce přes Skype, abyste se ujistili, že je před vaším odletem všechno v pořádku. Pokud to vše uděláte připojení na veřejnou Wi-Fi síť, počítejte s tím, že vaši komunikaci může někdo odposlouchávat, odchytit vaše přihlášení do internetového bankovnictví, firemního mailového systému, na oblíbený e-shop a případně zjistit, že se domů v následujících čtrnácti dnech nejspíš nevrátíte.

„Jen málokdo si uvědomuje, že tímto chováním dává všechny citlivé údaje do ohrožení: od soukromých fotek přes citlivá firemní data až po číslo své karty. Pro nechráněné nebo jen minimálně šifrované veřejné sítě totiž platí, že veškerou internetovou aktivitu může s minimální investicí v řádu stokorun a bez nějakých nároků na hackerské dovednosti kdokoli odposlouchávat, aniž byste o tom věděli,“ říká William Ischanoe, odborník na bezpečnost Počítačové školy Gopas.

Používat tedy vůbec veřejné Wi-Fi?

Ano, ale s rozumem. Problém je, že většina populace netuší, že chytrý telefon, bez kterého se již neobejdou, je vstupní branou k mnoha citlivým informacím. Slova jako HTTPS, šifrování nebo certifikát divnými jsou pro nás cizími pojmy, a tak se ve veřejné síti v nákupním středisku klidně přihlásí do svého internetového bankovnictví – připojí se k síti a zadají adresu své banky. Útočník v té chvíli může podstrčit podvodnou přihlašovací stránku, uživatel nevěnuje pozornost tomu, že u adresy není symbol zámečku a klidně zadá své údaje. A následky jsou citelné. Nemusí jít zrovna o extrém, kdy útočník vyčistí bankovní konto – ona i zcizená identita pro přihlašování do různých služeb, her, nebo citlivé fotografie v nepovolaných rukou udělají své. A k tomu si ještě přidejme možnost infikování telefonu nebo počítače viry či malwarem, přímý útok v rámci sítě, zcizení nebo zašifrování dat a následné vydírání.

Co si tedy ve veřejných sítích můžeme dovolit?

„Největším problémem je, že jen velmi těžko zjistíme vlastníka „wifiny“, do které se cestou přihlašujeme; v extrémním případě může být síť zřízená i za účelem odposlouchávání provozu v ní (tzv. Wi-phishing). Proto bychom měli využívat šifrovanou komunikaci přes HTTPS, ale ani to není stoprocentní,“ nabádá William Ischanoe. „Takže pomůže zdravý rozum – pokud si chceme vyhledat dopravní spojení nebo pro ukrácení dlouhé chvíle brouzdáme po netu, asi se nemusíme obávat, ale internetové bankovnictví nebo přihlašování do firemních sítí bych rozhodně vynechal. Také neposkytujte provozovatelům sítě žádné identifikační údaje – dotazy na e-mail či telefonní číslo výměnou za přístup řešte prostě použitím nějakého e-mailu, který vás nemůže identifikovat a ohrozit,“ dodává odborník.

Nedávno médii proběhla informace, že se v ostravských tramvajích budeme moci už brzy připojit na veřejnou Wi-fi. Ale jak moc bude bezpečná? Právě na této otázce bude muset Dopravní podnik Ostrava zapracovat.

A jaké by mohlo být řešení? Dostatečné množství mobilních dat, které poskytují mobilní operátoři. Pak už se nebudeme muset pohybovat na nezabezpečených Wi-fi sítích a poskytovatelé nám zajistí, že se na síti pohybují jen registrovaní uživatelé a je tak bezpečná. No nezní to jako pohádka? Dožijeme se takového dne?