Vánoce a psi

Je zajímavé, kolik toho mají období kolem Vánoc a letních dovolených společného. Teoreticky by to měla být období klidu a odpočinku, ve skutečnosti jsou to pro většinu z nás chvíle největších stresů a hádek.

A nejen pro nás. Protože stejně tak to jsou období roku, kdy jsou doslova přeplněné všechny útulky a záchytné stanice pro opuštěná nebo zatoulaná zvířata. A Silvestr s bujarými oslavami tento pro domácí mazlíčky náročný čas završí. Co dělat, když se vám pes na procházce zatoulá, nebo když naopak nějakého najdete?

Od začátku roku 2014 platí v Ostravě městská vyhláška o povinném vybavení psa identifikačním čipem. Ovšem vzhledem k jisté benevolenci úřadů i policie, finanční náročnosti a podle pejskařů neadekvátním náhradám vedou k tomu, že opatřit psa čipem se zdaleka každému nechce. Může to ale mnohému pomoct.

Jaký pes musí mít čip?

Speciálním elektronickým čipem je třeba v Ostravě vybavit každého psa staršího 3 měsíců, a to v maximální lhůtě 30 dnů od dovršení tohoto věku.

Elektronický čip má velikost zhruba zrnka rýže a umisťuje se psům nejčastěji za levé ucho. Čip sám o sobě nemá a ani nepotřebuje vlastní napájení, energii pro aktivitu mu dodá až jednorázový impuls čtečky.

Zajímavou statistikou provozovatelů útulků je, že neočipovaných domácích mazlíčku se podaří vrátit majiteli jen naprosté minimum v řádech jednotek procent. Těch očipovaných se díky propracovanému systému vrací domů o dost víc než polovina. Kde všude můžete pejska s čipem zaregistrovat? Na většině stránek se za registraci čipu platí kolem dvou set korun.

• www.narodniregistr.cz

• www.czpetnet.cz

• www.identifikace.cz

• www.backhome.cz

Co dělat se ztracenými psy

Než zalarmujete například operátory registrů majitelů zvířat, v případě ztráty i nálezy domácího mazlíčka je mnoho věcí, které můžete udělat sami. Vzhledem k poutu, které mezi nimi panuje, většina majitelů najde svého psa vlastními silami. Jak postupovat, když se vám pejsek zaběhne?

„Byli jsme venčit naše půlroční štěně maďarského ohaře v Komenského sadech. Nějací kluci tam bouchali petardy, a i když je velmi poslušný, náš pes se vylekal a začal utíkat pryč. Nepomohlo nic, volání, pískání, prostě běžel. Do noci jsme prochodili celé okolí, báli jsme se, že doběhne na nějakou frekventovanou cestu a srazí ho auto, zalarmovali jsme všechny známé, kdo měl čas, přišel nám pomoct hledat, pořád jsme se do parku vraceli, přítel tam nechal mikinu, kdyby se pes vrátil. Nakonec jsme psa našli jenom díky tomu, že se při útěku zaklínil mezi dva paneláky, nemohl se odtamtud dostat a někdo z domu přivolal policii, která nás kontaktovala.“

Lenka, 31

Na zážitku pejskařky Lenky je popsáno vlastně skoro vše, co se může stát, a co mají majitelé nebo nálezci dělat.

• Pes se na poslední místo, kde se s páníčkem viděli, vrátí často sám, je dobré se zhruba tři hodiny pohybovat kolem.
• Nejen na frekventovaných komunikacích, ale i v lese může na psa číhat nebezpečí. S ostatními zvířaty nice neuděláte, ale když kontaktujete místní myslivecké sdružení, mohou vám pomoct hledat nebo budou alespoň vědět, že se v místě pohybuje na volno pes, kterého majitelé aktivně hledají. Není tudíž úplně bezprizorní a nezastřelí vám ho.
• Kromě známých lidí je dobré povolat také známé psy. Můžou vám pomoct toho vašeho vystopovat.
• Nechat na místě ztráty psa věc nasáklou známým pachem je velmi užitečné. Pach psa láká a ví, kde vás má počkat.
• Pokud má váš pes čip a vyčerpali jste prostředky, které do jeho hledání můžete dávat sami, kontaktujte příslušné operátory registrů majitelů zvířat. Díky tomu se informace o ztrátě vašeho psa dostane na všechna pracoviště, která jsou vybavená čtečkami (veterinární ordinace, útulky).

A jak je to na opačné straně barikády? Co dělat, když na procházce, na zahradě nebo kdekoliv jinde najdete opuštěného psa? Hlavně buďte opatrní, ale zároveň nedejte na první dojem. Ne každý pes, který vypadá zuboženě, nemá páníčka. Jenom je třeba už dlouho na cestě.

• Opatrně vyzkoušejte, jestli je pes přátelský a nakloněný kontaktu. Pokud je vychovaný a přijde k vám, podívejte se, jestli nemá na obojku číslo na svého majitele. V případě, že ano, pokuste se ho kontaktovat, třeba mu váš hovor přinese doopravdy velkou úlevu.
• Pokud kontakt na majitele nenajdete, přichází čas na zjištění, jestli je pes očipovaný. Pokud se nebojíte a chcete se angažovat v tom, aby se pes bezpečně vrátil domů, vezměte ho na veterinu nebo na služebnu městské policie. Tam vám zjistí číslo čipu a budete moct kontaktovat registr o nálezu psa. Operátoři pak zajistí kontakt s majitelem.
• Samozřejmě je pro mnohé lidi taková iniciativa velmi nadstandardní. Pokud se nechcete nebo bojíte příliš angažovat, zavolejte městskou policii nebo kontaktujte obecní úřad. Příslušní pracovníci zvíře odchytnou a dopraví do příslušného útulku. V krajních případech se může zapojit také Policie ČR, protože volně pobíhající zvíře může představovat veřejné ohrožení.
• Chcete se o psa postarat sami? O jeho nálezu ale musíte tak jako tak informovat obec, ve které jste psa našli.

Zdroj: Národní registr majitelů zvířat

Co ještě může pomoci?

Často majitelé, kteří dlouhodobě nemůžou svého psa najít, vylepují plakáty s fotkou, kontaktem a oslovením, na které pes slyší. Samozřejmě bychom mohli narazit na to, jestli je vylepování takový plakátů legální (není mimo plakátovací zóny), navíc „pachatel“ na sebe přímo dává kontakt, dobrá zpráva je, že příslušné orgány jsou k přestupkům tohoto typu velmi shovívavé.

Na plakátech, ale i třeba pomocí facebookových stránek, skupin a sdílení (Nalezenci MS kraj, Pátrání po ztracených psech, Naděje ztracených psů – severní Morava a Slezsko, Psí detektiv apod.), můžete vypsat odměnu. Ale jakmile ji vypíšete, jste povinni ji nálezci dát.

Dalším zákonným právem nálezce a povinností majitele je uhradit případnou nárokovanou přiměřenou náhradu nákladů vzniklých s péčí o psa (čas, benzín apod.). Ovšem slovo přiměřená je zdrojem velké nejednoznačnosti, co vlastně adekvátní náhrada nákladů znamená. Ale případy, kdy si nálezce nárokuje náhradu nákladů, jsou doopravdy velmi ojedinělé.

Ačkoliv se všichni na prožití vánočních svátků těšíme, ne nadarmo se zavedl pojem „nevhodný dárek“. Zatímco mikinu můžete jít s tímto odůvodněním reklamovat, psa se jen tak nezbavíte. Bohužel, mnoho lidí se o to snaží, a proto po Vánocích končí spousta psů v tom lepším případě v útulcích, v tom horším se „zatoulají“. I v případě, že máte z psa obavy, můžete udělat něco proto, aby se buď od svého domova vrátil, nebo nový našel. Stačí jen kontaktovat městskou popřípadě státní policii nebo obecní úřad.