ZAHRANIČÍ

Ráj má adresu: Sokotra

Miluji cestování a ráda se o své zážitky dělím s přáteli. V posledních patnácti letech jsem navštívila řadu exotických zemí. Na začátku roku 2013 jsem se vrátila z Barmy a cítila jsem, že je Asie pro mě na čas uzavřená kapitola. Téhož roku jsem se poprvé doslechla o Sokotře. A bylo rozhodnuto!

Divoká arabská perla

Sokotra je ostrov, součást Jemenské republiky. Od roku 2008 je Sokotra zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Ostrov je opředen mnoha mýty a legendami. Podle jedné z nich byl ohnivým hnízdem bájného ptáka Fénixe, který ho jednou za pět set let opouštěl, aby v egyptské Heliopoli vstal z popela a obdaroval lidské domovy životodárným ohněm. Co však rozhodně není mýtus, je nádherná a jedinečná krajina, kterou jinde na světě nenajdete. Sokotra je plná endemických druhů zvířat a rostlin, tedy těch, které nenajdete nikde jinde na světě. Vidět tady můžete nejrůznější druhy korálů, přes 700 druhů ryb, více než 300 druhů krabů, krevet, humrů a mnoho dalšího. Naprostým unikátem jsou stromy Dračí krve (Dračinec) – symbol celé Sokotry. Kolem nich se proháněli ještě dinosauři. Na Sokotře původně nežili žádní savci, s výjimkou několika druhů netopýrů, kteří byli objeveni teprve nedávno. Najdete tu rovněž celou plejádu ještěrek gekonů, šelmy cibetky a také mnoho druhů ptáků.

Na vlastní kůži

Poprvé jsem na Sokotru vyjela v listopadu 2013. Po příjezdu do San'á, hlavního města Jemenu, jsem se přesunula na ostrov a do jeho hlavního města Hadibo. Atmosféra ostrova mě hned pohltila, a to nejen díky okolí a přírodě, ale i díky prvnímu setkání s místními obyvateli. Muži zde nosí tradiční sukni (sarong) a na hlavě šátek. Zajímavý je i jejich pozdrav - na uvítanou se vzájemně dotýkají nosy. Ženy jsou zahalené v černé habáji s burkou. Svou náklonnost nejlépe projevíte respektem k jejich tradicím. Ostrov byl po staletí prakticky izolován od vnějšího světa a lidé tam dodnes žijí v těsné vazbě s přírodou. Sokotránci mají vlastní kulturu a jazyk, pro který neexistuje písemná forma. Místní obývají kamenné domky na pobřeží, případně ve vnitrozemí jeskyně. Živí se lovem divokých koz, sběrem plodů, bylin a pryskyřice. Jedná se o milé a pohostinné lidi, kteří vás rádi uvítají u sebe doma.

Koupání, potápění a rybaření

Pokud milujete krásné, divoké a panenské pláže, budete si na Sokotře připadat jako v ráji. Bez legrace! Na Sokotře se nachází řada nádherných pláží pokrytých sněhobílým korálovým pískem. A až budete plavat v křišťálové vodě a pozorovat až stometrové duny, bude se vám úžasem tajit dech. Moře udivuje svou křišťálovou průzračností a svěže azurovou až tyrkysovou barvou. Mezi nejkrásnější místa ke koupání patří zátoka Detwah Lagoon s bělostným korálovým pískem nebo pláže Wadi Dirhura Shoab, kde si  můžete zaplavat s delfíny.

Podívejte se ale i pod vodu. Sokotra je vyhlášenou oblastí potápěčů. V mořské přírodní rezervaci Dihamri můžete vidět až 80 nejrůznějších korálů a 150 druhů ryb. Podmořský reliéf je zajímavý, neboť z mořského dna vystupuje hora, a vidět pod vodou můžete i staré vraky lodí. Pak už zbývá jen jediné. Vlastnoručně si ulovit rybu a nechat si ji od místních upravit k jídlu. Oblíbenou trofejí jsou žraloci či barakudy.

Ekoturistika

Nemohu opomenout nesmírně zajímavé setkání s Abduljameelem – majitelem ekoturistické organizace, který zprostředkoval mou první cestu. Seznámil mě totiž právě s principy ekoturistiky. Ta představuje významný sektor národního hospodářství a snahu, jak ochránit přírodní i kulturní bohatství ostrova. Ve zkratce jde o určité principy a formu zodpovědného chování s důrazem na ohled k životnímu prostředí. Co konkrétně to znamená? Co nejvíce chodit pěšky nebo využívat jiný šetrný způsob dopravy, být ohleduplný k přírodě, v souladu s místními obyvateli a využívat co nejvíce místní zdroje.

Přidáte se?

Mé nadšení po návratu ze Sokotry došlo dokonce tak daleko, že jsem se rozhodla zprostředkovat i dalším lidem možnost navštívit tento jedinečný kout země, který geologové pokládají za „nejizolovanější kus souše“ v celé historii Země. Rozhodla jsem se informovat o Sokotře a taky o možnosti, jak se na ni dostat. Přátelé byli mým nadšením nakaženi natolik, že mi navrhli, abych je příště vzala s sebou. A tak se stalo, že jsem už měsíc po návratu začala plánovat cestu pro osm svých známých a přátel. V lednu 2014 jsem tedy zase seděla v letadle a mířila zpět na Sokotru. Cestu jsem dopředu naplánovala s Abduljameelem ve spolupráci s jeho ekoturistickou organizací. Přátele jsem vzala nejen na místa, která jsem navštívila já sama, ale podívali jsme se i tam, kde jsem předtím nebyla. Chci ještě dodat, že jsem se na Sokotru vrátila v roce 2014 potřetí. Do dnešního dne jsem tam podnikla šest cest. A chystám další.

 

Autor: Tereza Homolová

 

 

 

DALŠÍ ČLÁNKY Z KATEGORIE ZAHRANIČÍ
POSLEDNÍ ČLÁNKY