„Peníze nepatří do polštáře!“

„Kdybych vyhrál ve sportce, koupil bych si Ferrari!“ Každý z nás se už někdy zasnil nad tím, co by dělal, kdyby se mu na účtu najednou objevila hezká suma peněz. Ve skutečnosti bychom ale určitě chtěli s penězi co nejlépe naložit a v nejlepším případě je dokonce rozmnožit! Jak na to? Zeptali jsme se finančního odborníka Petra Navrátila.

K penězům můžeme přijít různě – šéf nám dá prémie, skončí nám stavební spoření nebo třeba prodáme dům, který jsme zdědili po babičce. Pokud nutně nepotřebujeme platit dluhy, není špatné se o možnostech naložení s penězi pobavit s odborníkem. „Vždy doporučuji obrátit se na odborníka s jakoukoliv investicí. Takový člověk sleduje, co se na trhu děje a může lidem poradit, jak své úspory nebo nečekaně získané peníze zhodnotit,“ otevírá zajímavé téma Petr Navrátil. Podle něj rozhodně není dobrým řešením nechat peníze jen ležet na běžném účtu nebo nedej bože doma v polštáři. „Peníze v obou takových případech ztrácejí hodnotu. A to je přece škoda! V dnešní době je mnoho zajímavých způsobů, jak zhodnotit své úspory na stáří nebo například výrazně pomoci dětem do startu jejich života.“

Milionářem za tři, dva, jedna…
Kolik peněz tedy musíme mít, abychom mohli investovat? „Člověk může investovat jednorázově a to jakoukoliv částku, třeba 5 tisíc korun, anebo pravidelně a to od částky 500 korun měsíčně.“ Největší otázkou ale zůstává: Do čeho investovat? Nemovitosti? Zlato? Státní dluhopisy? „Vybrat to nejlepší je vždy to nejtěžší, proto je právě důležité mít v tomto ohledu široký rozhled, zkušenosti a neustále sledovat situaci. Už staří Židé měli zásadu tří loukotí. Představme si imaginární kolo, které má tři loukotě a které se pomalu a nepravidelně otáčí. Můžeme si jednotlivé loukotě fiktivního kola představit jako hodiny, jedna loukoť míří na dvanáct hodin, druhá na 4 hodiny, poslední pak na 8 hodinu. Jedna loukoť představuje cenné papíry jako akcie, papírové peníze, dluhopisy či různé investiční certifikáty. Druhá loukoť představuje nemovitosti - pozemky, stavební parcely, rodinné a nájemní domy, továrny, lesy a další. Třetí loukotí jsou drahé kovy,“ vysvětluje investiční poradce Navrátil. „Je nutné dlouhodobě uvažovat a investovat do každé loukotě třetinu svého jmění. Ve sledu času se kolo otáčí a loukotě se střídají v cestě nahoru a dolů.“

Základem je ale základní finanční gramotnost, tedy znát základní pojmy a nenechat se napálit. „Já svým klientům doporučuji v prvé řadě návštěvu jednoduchého školení, kde se o možnostech dozvědí sami, posílí svou finanční gramotnost a můžou se pak rozhodovat podle svého uvážení. Nebo se po například svěří do mé péče a já jim budu dávat tipy, jak by mohli s penězi pracovat tak, aby na tom co nejvíc vydělali. Každé jejich rozhodnutí je ale vždy na nich. Já jsem vždy jen v pozici rádce.“ Rozhodně si proto nepředstavujte, že svoje úspory pošlete na účet poradci! „Bylo by to pěkné, ale tak to opravdu není,“ směje se Petr Navrátil. „Peníze klienti posílají přímo do investičních fondů, které jsou dozorovány Českou národní bankou nebo Slovenskou národní bankou, jde-li o slovenský fond.“

Tisíce po tetičce
Pojďme ale od pojmů k číslům. Představme si například, že jsme ukončili stavební spoření nebo máme z dědictví po tetičce 300 tisíc korun. Nemáme žádné nutné výdaje, nepotřebujeme novou kuchyň ani auto. „Takové peníze můžete výhodně zúročit zhruba 5 % v konzervativních investicích. Za první rok máte z toho 315 tisíc, třetí 347 tisíc a po šesti letech máme o 102 tisíc korun navíc. Celkem máte k dispozici 402 tisíc korun. Pokud by základní částka byla půl milionu, po šesti letech bychom byli už na krásných 670 tisících. A 170 tisíc navíc doma v polštáři nenastřádáte, i kdybyste se snažili sebevíc,“ říká s úsměvem odborník.  

Co když se ale něco stane a vy své peníze budete potřebovat? Není třeba se bát, nikdo vám je do sejfu nezamknul. „Podle vybrané investice máte ke všem svým penězům přístup v kteroukoliv dobu, nicméně doporučuji mít investici nehybnou alespoň tři roky, abyste z výsledného výnosu neplatili daň. V Česku totiž platí tříletý daňový test. V případě nutné potřeby lze ale na své peníze sáhnout kdykoliv.“ Právě konzervativní fondy jsou podle Petra Navrátila nejméně rizikové. „Zásadní je zvítězit nad inflací, aby peníze neztrácely na hodnotě a naopak co nejvíc rostly. Z vlastní zkušenosti vím, že je nejlepší mít po ruce někoho, kdo se na trhu pohybuje už delší dobu, rozumí mu a dokáže Vám poradit. Výsledkem je pak spokojený klient a i spokojený finanční poradce,“ uzavírá s úsměvem Petr Navrátil.