První školka pro neočkované děti v Ostravě

V Ostravě vznikla první školka, kterou mohou navštěvovat i děti bez očkování. Podle platné legislativy jsou totiž rodiče povinní nechat své děti naočkovat, aby mohly navštěvovat normální mateřskou a základní školu. Ostravská mateřinka má status dětského klubu a podle její zakladatelky budou mít děti stejný režim jako v běžné školce.

Téma, zda děti očkovat či nikoliv, je už několik let velmi žhavé. Mezi propagátory a těmi, kteří očkování striktně odmítají, je bezedná propast, která marně čeká na most v podobě adekvátních vědeckých výsledků, které by jednoznačně potvrdily nebo vyloučily negativní vliv očkování.

Zatímco jedna skupina říká, že neočkovat své dítě znamená hazardovat s jeho zdravím, druhá tvrdí přesný opak – vakcíny mohou vážně poškodit dítě. Toto si myslí i Petra Doleželová, která školku pro neočkované děti založila po zkušenostech s průběhem očkování jejího šestiletého syna. Ten podle ní začal mít po očkování zdravotní potíže. Jeho o tři roky mladší sestru už proto Petra Doleželová očkovat nenechala a založila pro ni a další neočkované děti vlastní školku v Ostravě-Vítkovicích.

„Motýlek je projekt, který se zrodil jen v mé hlavě, kdy jsem najednou pochopila, že vše co jsem se naučila, co se chci naučit, co chci zažít, je banda dvanácti rozesmátých šťastných dětí, z nichž dvě jsou mé vlastní“, popisuje své záměry zakladatelka školky Petra Doleželová na stránkách mateřinky.

„Ráda bych, aby byl Motýlek nejen velmi alternativní školičkou, ale také pomáhal vytvořit komunitu podobně smýšlejících lidí. Protože je to právě komunita, co mnohým z nás často chybí v této odosobněné, přetechnizované době“ píše Doleželová a dodává, že nevylučuje, že časem bude možné neočkované děti i dále vzdělávat. „Třeba, až opravdu pochopíme jak vysokou hodnotu má dětské štěstí, položíme společně základní kámen komunitní škole.“

Díky statusu dětského klubu přitom má relativně volný režim. Školka – podobně jako třeba ty lesní – není svázaná legislativou. Právě české zákony přikazují rodičům naočkovat své děti proti devíti nemocem, z nich šest – záškrt, tetanus, dávivý kašel, hepatitida B, haemophilus influenzae a dětská obrna – je v hexavakcíně. Další tři – spalničky, zarděnky a příušnice – jsou v trojvakcíně. Děti, které patří do některé z rizikových skupin, se očkují také proti tuberkulóze.

Očkování a zákony

Podle českých hygieniků je proti nemocem z očkovacího kalendáře v Česku očkováno 95 až 98 procent populace. Pro takzvanou kolektivní imunitu je podle nich důležité, aby podíl neklesl pod 80 procent, pak by se posílila cirkulace bakterií a virů v populaci. Hrozilo by tak onemocnění těm, kdo očkováni sice jsou, ale imunitu si nevytvořili, a těm, kteří kvůli chronické nemoci očkováni být nemohou. V Moravskoslezském kraji evidují hygienici asi 200 neočkovaných dětí. Tyto děti nemohou být přijaty do běžných mateřských a základních škol, ale také do většiny zájmových kroužků, na tábory a podobné pobyty.

Důvodem pro odmítnutí očkování může být například náboženství, což soud uznal již v minulosti, ale v mimořádných případech i svoboda svědomí v širším, sekulárním smyslu. Jde například o situaci, kdy rodiče zaznamenali negativní účinky u jednoho potomka a poté by měli umožnit očkování druhého. V podobných, spíše výjimečných případech, může stát podle ústavních soudců upustit od peněžní sankce. Zákon umožňuje za nedodržení očkovací povinnosti uložit pokutu až 10 tisíc korun.

Česko patří k nejpřísnějším zemím v Evropě, co se očkování týká. Zatímco v zemích západně o nás je očkování vesměs dobrovolné, na východ je sice také povinné, ale rodičům nehrozí přísné sankce za nedodržení této povinnosti.

Na celém světě se stále častěji ozývají hlasy lidí přesvědčených o tom, že jejich děti nebo oni sami byli vážně poškozeni na svém zdraví v důsledku očkování. Lidé proto každoročně 3. června zapalují svíčku v rámci Mezinárodního dne poškozených očkováním, jako vyjádření společné podpory lidí celého světa těm, kterým očkování významně zasáhlo do jejich životů.